Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Skandál s nakaženými pracovníky masné firmy Tönnies nutí německé politiky změnit pravidla v celém sektoru. Nebude možné zaměstnávat levnou sílu z východní Evropy, podporu má i zavedení speciální daně na maso.
Porážení jatečných zvířat se má v Německu zásadně změnit a s tím i konzumace masa. Za plánovanými úpravami stojí skandál největšího německého „řezníka“, firmy Tönnies, ve které vzniklo jedno z epicenter šíření koronaviru.
Kritizovány jsou hlavně pracovní podmínky zaměstnanců, kteří pocházejí z východní Evropy, především z Rumunska a Bulharska. Od příštího roku by německá jatka a masokombináty nesměly podle ministra práce Hubertuse Heila z SPD zaměstnávat agenturní pracovníky.
Zlepšit se mají životní podmínky pro hospodářská zvířata. Do několika let by měly být například zrušeny vepříny, kde jsou prasnice umístěny v oddělených kotcích a nemají možnost volného pohybu. Nově by místo jednoho metru čtverečního měly mít k dispozici pět metrů.
Dalším z opatření, jak zvýšit zájem spotřebitelů o maso z biochovů, má být i zavedení speciální daně na běžné maso a mléčné výrobky. Odpůrci časté konzumace masa kritizují nízkou cenu na německém trhu. Oproti Rakousku je maso levnější o 40 procent, ve Francii je dražší o pětinu. Němci přitom podle odborníků na výživu jedí až dvojnásobné množství masa, než by bylo zdrávo. Je to v průměru 60 kilogramů masa, většina připadá na vepřové.
Kilogram masa by se měl podle speciální německé komise ustavené ministerstvem zemědělství zdražit v průměru o 40 centů (jedenáct korun). Návrh podporuje ministryně Julia Klöcknerová z CDU. Peníze vybrané navíc mají směřovat do fondu, jenž bude podporovat chovatele hospodářských zvířat. Dalších 300 milionů eur má poskytnout přímo vláda.
Masové rozšíření velkokapacitních jatek způsobila obliba velkých diskontních řetězců s potravinami. Od 70. let minulého století roste počet porážených zvířat, naopak klesá počet samostatně fungujících řezníků a drobných řeznictví.
Také budovy jatek v centrech měst jsou minulostí, připomínají je pouze názvy ulic. V největších masných podnicích se porazí i 30 tisíc kusů prasat denně, daleko od zraků veřejnosti. Tím pádem nejsou vidět ani podmínky, za nichž jsou zvířata porážena, ani pracovní podmínky zaměstnanců velkých masokombinátů.
„Čtyři největší provozovatelé jatek v Německu – Tönnies, Wiesenhof, Vion a Danish Crown – dovedly ekonomiku svých provozů k dokonalosti,“ upozornil profesor ekonomie a sociální politiky z Univerzity v Koblenzi Stefan Sell. Masová porážka zvířat umožnila snížit ceny masa na mnohem nižší úroveň vzhledem k příjmům, než tomu bývalo dříve.
Drobní řezníci nemohou velkým výrobcům masných produktů cenově konkurovat. Jejich počet v Německu neustále klesá, za šestnáct let se snížil téměř na polovinu. Ještě v roce 2002 bylo samostatných řezníků v Německu 18 800, v roce 2018 už jen 11 900. Počet zaměstnanců v masném průmyslu po roce 2014 naopak výrazně stoupl. Před šesti lety zaměstnával 106 tisíc lidí, loni to bylo 128 tisíc.
Například v podniku Clemense Tönniese, kde se poráží nejvíce prasat v Německu, pracuje přes šest tisíc zaměstnanců. Čtvrtina z nich byla pozitivně testována na covid-19. Podnikatel, jehož čisté mění převyšuje dvě miliardy dolarů, je pod tlakem veřejnosti i politiků. Po 19 letech se vzdal i místa šéfa dozorčí rady fotbalového klubu FC Schalke 04.
Produkce masa připomínající automobilku pochází z dvacátých let minulého století a rozšířila se ze Spojených států. Tönnies ji ale dovedl k dokonalosti a vyvinul systém, který okamžitě zhodnotí kvalitu masa a třídí jej podle toho, aby bylo optimálně využito, řekl k obchodnímu úspěchu německého velkořezníka expert na zemědělskou ekonomiku na univerzitě v Göttingenu Achim Spiller.
Tönnies dokázal také vyjednat výhodné krátkodobé smlouvy s farmáři a vepře vykupoval fakticky od každého v jakékoliv kvalitě. „Nejdůležitější bylo zpracovat co nejvíce prasat,“ vysvětlil hlavní obchodní myšlenku firmy Spiller.
Po sjednocení Německa v roce 1990 došlo ke státní podpoře výstavby nových jatek. Spolková republika nyní patří k největším producentům vepřového masa na světě a vyváží je do okolních zemí. Dokonce i tam, kde je nejlevnější pracovní síla v rámci EU, tedy do Bulharska a Rumunska. Souvisí to také s rozšířením nabídky čerstvého masa v diskontních řetězcích, ke kterému došlo po roce 2000, a jejich expanzí na východoevropské trhy. Čtyři pětiny trhu s masem v Německu ovládají čtyři největší zpracovatelé masa a čtyři diskontní řetězce.
