Německé plýtvání eráru. Přejezd v polích, krachující hotel

Německý Svaz daňových poplatníků zveřejnil nejkřiklavější případy plýtvání veřejnými prostředky. Kromě železničního přejezdu v polích nebo nepotřebného mostu to je i nákladná modernizace krachujícího státního hotelu.

Německé plýtvání eráru. Přejezd v polích, krachující hotel
ilustrační foto | Profimedia.cz

Svaz daňových poplatníků (BdSt) v posledním vydání Černé knihy, jež mapuje největší nesmyslné výdaje vyplacené z veřejných prostředků, upozornil například na železniční chráněný přejezd, který ale z každé strany končí v polích. Příjezdová komunikace chybí. 

Přejezd leží v Sasku mezi městy Pulsnitz a Kamenz. V rámci modernizace trati došlo i k vybudování přejezdu se závorami a světelnou signalizací. Stavba stála 30 tisíc eur (816 tisíc korun). K tomu je třeba přičíst ještě každoroční náklady na údržbu. Problém je v tom, že se realizace plánované cyklostezky, jež má křížit železniční trať, neustále odsouvá

Hospodaření vládního hotelu nedaleko bývalého hlavního města Německa Bonnu je také příkladem plýtvání veřejnými zdroji. V minulých letech komplex Hotel Petersberg vykazoval ztrátu ve výši jednotek milionů eur. Spolkový kabinet se přitom už dávno přestěhoval do Berlína. Hotel má sloužit jako místo ubytování pro hosty německé vlády. Od roku 2013 se tu proinvestovalo 45 milionů eur (1,2 miliardy korun), prostředky šly do oprav a modernizace hotelu.

Nechtěný plot

Prvky absurdity vykazuje také investice do plotu, který měl chránit okolní obyvatele ve městě Schwerin před hlukem z nedalekého sportovního hřiště. Město se rozhodlo pro stavbu železného plotu o délce 130 metrů, který má zachytávat fotbalové míče. Projekt vyšel na 9100 eur (248 tisíc korun). Vede ale pouze k tomu, že se hluk ze sportoviště pro rezidenty žijící v okolí zvýšil. Místní sportovní kluby si zároveň stěžují, že nebyly zapojeny do plánování „nechtěného“ plotu. 

Radnice v západoněmeckém městě Ladenburg se vyznamenala zase tím, že za 1,2 milionu eur (33 milionů korun) postavila most, který není propojen s okolními komunikacemi. Původně měl most překlenout průmyslovou železniční vlečku, která ale bude zrušena, protože se nevyužívá. 

Organizace, jež hlídá výdaje veřejných rozpočtů, zdůraznila, že je potřeba v době pandemie čínské chřipky bedlivě sledovat, na co se vydávají finanční prostředky v řádu desítek miliard eur. Zejména v jarních měsících, kdy se začala vyplácet pomoc řadě živnostníků, docházelo k podvodům. V červenci německé úřady oznámily, že odhalily přes pět tisíc podvodných žádostí o finanční podporu, jež byla okamžitě vyplácena. 

Riziko neuváženého rozhazování peněz je v době zvýšených objemů přerozdělovaných prostředků mnohem vyšší, varoval předseda svazu Reiner Holznagel. „I v době ekonomické krize si musíte nastavit priority,“ zdůraznil Holznagel.

To platí i pro energetický sektor, jenž těží a spaluje uhlí. Vláda Angely Merkelové se zavázala při jednání o odklonu od uhlí k poměrně velkorysému odškodnění firem i dotčených regionů. Holznagel se ale domnívá, že by bylo mnohem čistším a levnějším řešením než vyplácet miliardové dotace počkat, až se uhlí přestane v energetice používat, protože se to z ekonomického hlediska nevyplatí. Zejména kvůli cenám emisních povolenek. 

Miliardy do aerolinií

Pod palbou kritiky je i štědrá státní pomoc letecké společnosti Lufthansa a cestovní kanceláři TUI, jež provozuje i pět leteckých společností. Německá vláda podpořila Lufthansu devíti miliardami eur, TUI třemi miliardami

„Co nám jednoznačně chybí, jsou scénáře, kdy vláda (z firmy Lufthansa) zase odejde,“ sdělil šéf svazu k vládnímu vstupu do aerolinií. Připomenul případ finančního domu Commerzbank. Banku vláda zachraňovala v roce 2008 a podíl v ní má dodnes. Cena akcií od té doby poklesla o 80 procent. 

Autonomní tančírna

Jedním ze stovky případů, které černá kniha „hříchů veřejné správy“ eviduje, je i projekt mobilní tančírny Dance Cube. Cílem diskotéky bylo u Němců propagovat myšlenku energetických úspor. Měla být energeticky autonomní, výrobu elektřiny zajišťovaly pouze pohyby tanečníků. Projekt ale vyráběl minimum energie, přitom vyšel poplatníky na 1,8 milionu eur (49 milionů korun).

„Každého eura, které je utraceno zbytečně, je škoda,“ tvrdí Holznagel. To se týká i reklamního spotu za milion eur (27 milionů korun) na vegetariánský Currywurst (opečená klobása zalitá kečupem s hranolky), jež zaplatila země Severní Porýní – Vestfálsko. Peníze měly jít spíše do místního školství, vyzval Svaz daňových poplatníků. 

V minulosti organizace upozornila na dotaci pro solární panely umístěné ve stínu nebo na most pro myši vedoucí nad dálnicí ve výši sedmi metrů. Černá kniha je pouze špičkou ledovce, jak německé úřady neefektivně hospodaří s penězi poplatníků, dodal šéf svazu.

Týdeník hrot

  • Tchaj-wan: nejnebezpečnější místo na světě
  • Je drahá paprika drahá?
Objednat nyní