Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Německé ministerstvo hospodářství plánuje postupnou demontáž stávající plynové infrastruktury. Naštvalo tím místní samosprávy i celý plynárenský sektor. Počítal s tím, že infrastrukturu využije pro zelený vodík.
Německé ministerstvo hospodářství a energetiky, které vede zelený politik Robert Habeck, nepříjemně zaskočilo městské provozovatele plynovodů, ale i řadu firem v plynárenském sektoru. Do budoucna už nepočítá se stávající infrastrukturou pro vedení zemního plynu a chce ji postupně úplně demontovat. V tomto duchu se vyjádřil státní tajemník ministerstva Patrick Graichen během jednání se zástupci provozovatelů městských služeb.
Přitom řada z nich počítala s tím, že zemní plyn, který nyní z poloviny pochází z Ruska, nahradí jinými variantami plynu, zejména se hovoří o využívání zeleného vodíku, jenž se vyrábí elektrolýzou z energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Graichen tyto úvahy ale označil jako nesplnitelný sen. Podle něj by k úplné demontáži mělo dojít do roku 2045.
Deník Die Welt nový plán vnímá jako radikální řez v současné struktuře německého energetického mixu, protože se německá ekonomika vzdává i jádra (poslední tři reaktory mají skončit ke konci roku) a uhlí. Ze stabilních zdrojů pro výrobu elektřiny zůstává pouze zemní plyn. Energetický průmysl až dosud spoléhal na to, že stávající plynárenskou síť využije v dalších letech pro modernější paliva, jako je vodík, bioplyn a syntetický metan. I proto vzbudil návrh tvrdý odpor u firem.
Plány zeleného ministerstva kritizuje iniciativa H2vorOrt, jež sdružuje 45 společností z plynárenského sektoru, Německá asociace pro plynárenství a vodárenství (DVGW) a Asociace komunálních podniků (VKU). Všechny subjekty prosazují, aby se plynovody předělaly na transport klimaticky neutrálních plynů, zejména na výše zmíněný vodík.
Iniciativa tvrdí, že by demontáž stávajících trubek a výstavba nové infrastruktury oddálily dekarbonizaci celého sektoru a fakticky se tím prodlouží závislost na dovozu fosilních zdrojů.
Ředitel společnosti Westnetz Jürgen Grönner zdůraznil, že právě nyní, kdy se hovoří o konci importu ruského zemního plynu, je potřeba současnou plynárenskou distribuční síť zachovat a připravit na co nejrychlejší transport vodíku. Naopak zaznamenal enormní zájem od obcí, regionů, ale i průmyslových podniků využívat místo zemního plynu zelený vodík.
„Demontáž distribučních sítí plynu by znamenala, že několika stovkám tisíc firem a milionům německých domácností by byla odepřena možnost získat zelené molekuly včas,“ varoval.
Šéf iniciativy H2vorOrt Florian Feller doplnil, že z ekonomického hlediska nedává rušení stávajících plynovodů smysl. Distribuční sítě naopak představují významný majetek řady obcí a měst a jsou „nepřímo vlastněny občany Německa“. Bude naopak nutné vynaložit desítky miliard eur navíc na vybudování úplně nové plynárenské infrastruktury.
