Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Sociálnědemokratická ministryně Christine Lambrechtová nezvládá řízení německého resortu obrany. Armáda nemá dostatek munice a kritizována je i pomalá pomoc pro Ukrajinu.
Už rok vládne v Německu nová vláda kancléře Olafa Scholze z německé sociální demokracie (společně se Zelenými a liberální FDP). Jednou z nejvíce kritizovaných členů kabinetu je ministryně obrany Christine Lambrechtová. V době války Ruska s Ukrajinou je její mizerné vedení zeleného ministerstva vidět mnohem více než v dobách míru.
Místo aby bylo Německo, jež je nejsilnější ekonomikou v Evropě, dáváno za příklad toho, jak buduje a modernizuje svou armádu, je spíše odstrašující ukázkou toho, jak se to dělat nemá. Ještě více to vynikne ve srovnání se sousedním Polskem, které armádu úspěšně modernizuje a v rámci EU buduje jeden z nejsilnějších vojenských kontingentů v Evropě. Navíc velmi aktivně vystupuje i v pomoci Ukrajině.
Německé armádě naopak dochází munice, nákup moderních stíhaček se zpožďuje, sliby o masivním navýšení výdajů na obranu se neplní. Německé ministerstvo obrany také platí jako „brzda“ ve vojenské pomoci Ukrajině v celkovém evropském kontextu. I proto je Lambrechtová pod stále větším tlakem dalších stran a spekuluje se o jejím konci na ministerstvu (údajně má zájem o ministerstvo vnitra, protože ji obrana nebaví).
Jarní slib kancléře Scholze (po šoku z toho, že Putin napadl Ukrajinu, i když sliboval opak), že bude německý rozpočet vydávat na obranu už od tohoto roku dvě procenta HDP, zůstal jen na papíře. A resort obrany se k této hranici nedostane ani v příštím roce a zřejmě ani po roce 2023.
Nástupce Angely Merkelové sliboval na konci února v éře moderního Německa historický obrat s tím, že do bundeswehru poplyne navíc sto miliard eur (2,4 bilionu korun) a bohatá země bude významně vojensky podporovat Kyjev. Zůstalo pouze u slov.
V případě Lambrechtové je kritizováno i to, že se o vojenství a bezpečnostní otázky ve své předchozí politické kariéře nestarala. V kabinetech Merkelové byla ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež, později ministryní spravedlnosti.
Kritizována byla za to, že v době překvapivého útoku Ruska na Ukrajinu poslala bojující zemi pouze pět tisíc přileb, později využila vojenského vrtulníku pro let na dovolenou se svým synem na ostrov Sylt.
Výtky nyní sílí za to, že po devíti měsících války s Ruskem začala řešit nedostatek munice v německé armádě. Pokud by země musela válčit s nepřítelem, došla by armádě munice během několika hodin, maximálně dní, podle použitého druhu zbraní. Přitom se o tomto problému dlouhodobě ví.
„Můžeme jmenovat ministra, který tuto práci zvládne? Je to trapné v každém ohledu, pro bundeswehr, pro Německo, ale také pro EU a NATO,“ kritizovala socialistickou političku europoslankyně za Zelené Viola von Cramonová. Za poslední měsíce podle ní napáchala Lambrechtová mnoho škod.
Zelený zákonodárce z německého Bundestagu Sebastian Schäfer dodal, že se o „dramatickém nedostatku“ munice v německých skladech ví léta. Navíc se zásoby zmenšily, když byla část poslána na Ukrajinu.
Politička SPD měla už mnoho měsíců na to, aby mohla novou munici zajistit. Kromě toho, že parlament schválil na začátku června částku sto miliard eur na modernizaci armády, došlo také ke zjednodušení a zrychlení zadávání vojenských zakázek.
Lambrechtovou kritizuje i německé ministerstvo financí, které vede šéf FDP Christian Lindner, protože žádala o další peníze na nákup munice. Ministerstvo financí tvrdí, že hospodaření resortu obrany je netransparentní. Chybí například munice pro samohybné houfnice Panzerhaubitze 2000, které Německo poslalo i na Ukrajinu.
Poslanec Alexander Müller z FDP, jenž je stranickým expertem na obranu, tvrdí, že ministerstvo je velmi pomalé v zadávání nových zbrojních zakázek, a kritizuje přebujelou byrokracii v úřadu. Úředníci nejsou schopni realizovat navýšení vojenských výdajů.
Lambrechtová ukazuje svou nekompetentnost i v souvislosti s vojenskou pomocí Ukrajině, kterou fakticky blokuje. Neustále se vymlouvá na to, že není možné Kyjevu dodat obrněnou techniku, protože ji bundeswehr potřebuje pro obranu německých hranic. Po nátlaku ze strany Spojených států poslalo Německo v září padesátku obrněných vozidel Dingo.
Německou političku kritizuje také Polsko, protože oznámila do médií plánovanou dodávku systémů protivzdušné obrany Patriot ještě předtím, než byly podrobnosti dojednány s polskou stranou. Berlín také zdůrazňoval, že patrioty nemůže poslat na Ukrajinu, jak žádala Varšava. Údajně proto, že není členskou zemí NATO.
Lambrechtová kritiku za pomalé nákupy nových zbraní opakovaně odmítá s tím, že za to mohou předchůdci ve funkci. Jednou z nich je současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která německou obranu vedla v letech 2013 až 2019.
