Proč Němci platí za elektřinu stále více

Výroba energie z obnovitelných zdrojů roste, cena na burzách klesá, ale „zelený poplatek“ se drží dál.

Proč Němci platí za elektřinu stále více
ilustrační foto | Tomáš Turek týdeník HROT

Chtěli jsme, abyste platili za elektřinu méně peněz. Bohužel přišel koronavirus, proto budete muset zaplatit více. Tak se dá zjednodušeně shrnout poslední vývoj debaty v Německu o (ne)snižování ekologického poplatku za elektřinu. 

Spolková vláda totiž od plánovaného snížení „zelené daně“ pro koncové spotřebitele elektřiny prozatím ustupuje. Za ochranu klimatu tak němečtí zákazníci v konečném důsledku zaplatí dvakrát, napsal deník Die Welt. Kromě příplatku za elektřinu to od příštího roku bude také uhlíková daň uvalená na fosilní paliva. 

Podle zástupoců tradičního energetického sektoru se státní podpora obnovitelných zdrojů vymyká kontrole. Generální ředitel energetického gigantu E.ON Johannes Teyssen dokonce při prezentaci výsledků za první kvartál zdůraznil, že je potřeba „pozvednout hlas“ a zastat se zákazníků. Že se příplatek nebude snižovat, je podle něj stejně jisté jako „slovo amen v kostele“

Zastaralý a nefunkční instrument

Celá konstrukce příplatku (tzv. EEG) je v současné době kritizována jako nefunkční a zastaralá. Původně měla za cíl podpořit výstavbu obnovitelných zdrojů v Německu tím, že všichni koncoví spotřebitelé elektřiny tímto poplatkem dorovnají cenu elektřiny na trhu. V současnosti to je 6,74 centu za kilowatthodinu (1,84 koruny). To znamená, že tento ekopříplatek tvoří plných 21 procent celkové částky na účtech za elektřinu, a je tak vyšší než DPH, jež je stanovena na 19 procent. 

V průměru tak Němci platí v přepočtu osm korun za kilowatthodinu. Pro srovnání, v Česku loni stála kilowatthodina v průměru 4,58 koruny. 

E.ON tvrdí, že příští rok se poplatek zvýší na více než osm centů za kilowatthodinu. Postiženy vyššími cenami elektřiny budou zejména drobné a střední podniky, jako jsou restaurace nebo pekárny. „Vysokými cenami elektřiny dusíme nastartování ekonomiky po koronaviru,“ kritizoval šéf energetického koncernu vládní energetickou politiku. 

Kritika odborů

Před stejným vývojem varoval i šéf odborů v hornickém, chemickém a energetickém průmyslu Michael Vassiliadis. Protože se poptávka po elektřině propadá, za celý rok by to mohlo být okolo deseti procent, klesá také cena elektřiny na burze pro velkoobchodníky.

K tomu se ještě přidává produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, jež dále snižuje spotové velkoobchodní ceny. Jen v prvním čtvrtletí tohoto roku v Německu větrné a solární zdroje vyrobily o 14 procent více elektřiny než loni. To povede k tomu, že se příplatek bude zvyšovat. 

Oborový předák tvrdí, že logika tohoto nástroje už dávno současné situaci nevyhovuje, protože náklady na výrobu elektřiny ze solárních a větrných zdrojů jsou mnohem nižší než před 20 lety, kdy se ekopříplatek zaváděl. Ještě v roce 2010 činil dva centy za kilowatthodinu. Nyní to je více než trojnásobek. 

Ze snížených cen na energetických burzách profitují energetické firmy, koncový zákazník včetně mnoha německých podnikatelů ale platí stále více. Teyssen uvedl, že financovat celou německou Energiewende přes tento poplatek je zásadní chybou.

Od roku 2021 se k tomu přidá další zátěž v podobě uvalení uhlíkové daně na topný olej, zemní plyn a benzin. Aby bylo toto opatření pro zákazníky kompenzováno, měl se právě příplatek EEG snížit. Nejprve o 1,5 centu za kilowatthodinu. To ale není v důsledku koronavirové krize pravděpodobné. Podle prognózy poradenské firmy Enplify se v roce 2021 naopak příplatek zvýší až k devíti centům za spotřebovanou kilowatthodinu.  

 Cílem vlády by naopak mělo být, aby elektřina, jež je stále více vyráběna z obnovitelných zdrojů, byla pro maloodběratele levnější a mohla například v dopravě a teplárenství lépe konkurovat fosilním palivům.

Přímá podpora z rozpočtu

Proto kromě Teyssena i think tank Agora Energiewende, který podporuje obnovitelné zdroje, apeloval na vládu, aby alespoň částečně ekologický příplatek za elektřinu zrušila a nahradila jej přímou podporou z rozpočtu. Nyní totiž poplatek dopadá plošně i na nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Šéf firmy E.ON navrhl, aby byla tato platba, když nemůže být úplně zrušena, alespoň zastropována na maximálně pět centů za kilowatthodinu. K tomu by berlínská vláda měla využít i minimálního možného zdanění elektřiny v rámci EU ve výši 0,05 centu. To by v případě menšího podniku, jako je pekárna, ušetřilo ročně účet za elektřinu ve výši tří tisíc eur.

Agora Energiewende jde ještě dále. Příplatek by měl naopak ještě během tohoto léta klesnout o pět centů za kilowatthodinu. Výpadek pro producenty obnovitelné elektřiny ve výši 8,5 miliardy eur v tomto roce by měl být hrazen přímo z rozpočtu v rámci ekonomické pomoci. Vláda by tak podpořila ekonomiku i obnovitelné zdroje najednou. Německé ministerstvo hospodářství a energetiky nicméně spekulace ohledně změny příplatku zatím odmítá. 

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní