Němci chtějí kosmodrom. Malý Mys Canaveral má vzniknout v Severním moři

Německý průmysl v zákulisí pilně pracuje na prosazení myšlenky národního kosmodromu pro menší rakety.

Němci chtějí kosmodrom. Malý Mys Canaveral má vzniknout v Severním moři
ilustrační foto | SpaceX Photos

Mít vlastní místo pro start raket je pro část německého průmyslu klíčová otázka pro udržení konkurenceschopnosti. Nejedná se samozřejmě o velké rakety, které mají dopravit lidskou posádku na Měsíc, případně na Mars, ale o zařízení pro vynesení satelitů na oběžnou dráhu. 

Německý malý Mys Canaveral by měl vzniknout daleko od pevniny v odlehlém cípu německých teritoriálních vod v Severním moři, kde se stýká hranice Velké Británie, Norska a Dánska. Tato oblast se nazývá kvůli svému tvaru „kachní zobák“. 

Vyplývá to z analýzy Německého svazu německého průmyslu (BDI). I když se zdá, že od předložení požadavku na vybudování vlastního kosmodromu loni na podzim celá záležitost utichla a pomalu se na ni zapomnělo, opak je pravdou. Svaz v tichosti lobbuje za to, aby německé úřady daly tomuto projektu zelenou.

Německý byznys požaduje, aby bylo nejpozději na podzim tohoto roku rozhodnuto, zda německý stát iniciativu podpoří. Německá ekonomika je v absolutních číslech podle HDP čtvrtá největší na světě a manažeři nechtějí, aby je přeskočili konkurenti z dalších zemí. Například Francie dává na vesmírné projekty více než dvakrát tolik peněz než Německo. 

Mobilní platforma podle Muska

Analýzu proveditelnosti vypracovala firma Rocket Factory Augsburg (RFA) a právě mobilní startovací platforma má největší šanci na úspěch. Výhodou je to, že případné vybudování základny na pobřeží by bylo dražší a administrativně náročnější. V případě neúspěšného startu navíc zbytky raket nedopadnou na pevninu, ale zpět do moře.

Podobný přístup zvolil v Americe Elon Musk a firma SpaceX. Na plovoucí odpaliště by mohly být rakety naloženy v přístavu Bremenhafen a poté by byla platforma odtažena na příslušné místo v Severním moři. „Náklady na vybudování kosmodromu na zemi by byly obrovské. Je otázkou, zda by to Německo ufinancovalo,“ vysvětlil Matthias Wachter, jenž je v rámci BDI zodpovědný za vesmírný program. „Proto by bylo lepší offshore řešení v Severním moři,“ dodal. 

Jde o to, že poptávka po používání satelitů globálně roste a německé firmy chtějí mít možnost vynášet umělé telekomunikační družice z vlastního území bez zdlouhavé byrokracie. Podpořilo by to také německý výzkum a související rozvoj inovací a technologických firem. 

Samostatné projekty

Zájem o vlastní zařízení vhodné pro start menších raket mají i němečtí výrobci raket. „S platformou v Severním moři může Německo provádět samostatné vesmírné projekty, aniž by muselo opustit území Německa. Vše by se hodně zjednodušilo,“ objasnil národní vesmírné choutky Jörn Spurmann z Rocket Factory Augsburg. Opadla by například zdlouhavá byrokracie při vývozu satelitů. 

V Německu sídlí také výrobce menších raket pro vynášení satelitů HyImpulse a startup Isar Aerospace, které „německý Bajkonur“ rovněž podporují. „Německá startovací platforma pro rakety by měla řadu výhod. Severní moře je geograficky vhodné a také tu je nezbytná námořní infrastruktura,“ argumentuje Wachter. 

Celý proces Made in Germany by vesmírné projekty pro místní firmy zlevnilo. Navíc by to inspirovalo další firmy ve vývoji vesmírných aktivit. „V éře digitalizace jsou vesmírné projekty nezbytným předpokladem pro vývoj budoucích technologií, jako je autonomní řízení automobilů nebo aplikace pro sběr dat,“ zdůraznil Wachter. 

Ministerstvo je opatrné

Na financování by se měl podílet podle Rocket Factory Augsburg i stát. Další finance se mají získat komerčním provozem pro zahraniční zájemce. Spurmann tvrdí, že se jedná o strategickou infrastrukturu, na kterou má přispět i německý rozpočet. Navrhuje americký model, kdy jsou zapojeny do financování i soukromé subjekty. 

Němečtí podnikatelé odhadují náklady na desítky milionů eur. Mořská platforma by mohla využívat i části vyřazených plošin větrných turbín, které jsou finančně dostupné. 

Německé ministerstvo hospodářství zatím sleduje ambice firem s opatrností. „Je třeba, aby průmysl určil specifické požadavky pro zřízení startovacího zařízení pro malé rakety a prokázal zájem soukromých investorů,“ uvedla mluvčí úřadu. Teprve na základě konkrétních čísel lze určit, zda má stát tento sektor podpořit.

Podnikatelé ale tlačí na to, aby rozhodnutí padlo co nejdříve, nejpozději po skončení léta. „Už na podzim potřebujeme znát jednoznačné politické rozhodnutí, zde chce Německo realizovat vlastní startovací místo pro rakety do vesmíru,“ apeluje Wachter. První německá raketa by měla podle něj vynést satelit ze Severního moře na oběžnou dráhu do dvou let.

Týdeník hrot

  • Chytrá karanténa pro hloupé lidi
  • A teď Česko zezelená
Objednat nyní