Exodus. Němci hromadně utíkají od křesťanských církví

V loňském roce přestalo chodit do kostela 440 tisíc Němců. Často kvůli tomu, že se katolické ani evangelické církve nereformují.

Exodus. Němci hromadně utíkají od křesťanských církví
ilustrační foto | Shutterstock.com

Jedná se doslova o exodus. Zatímco v roce 1965 se ke katolické nebo evangelické církvi hlásilo 95 procent obyvatelstva Spolkové republiky Německo, loni to bylo jen těsně přes 50 procent. Jen v loňském roce katolické a evangelické církve přišly o 441 tisíc věřících. A v roce 2019 to bylo dokonce přes půl milionu členů. Trend znechucení nad institucionalizovaným náboženstvím zesiluje, před deseti lety se odchody pohybovaly okolo 300 tisíc ročně. 

V mnoha případech se jedná o aktivní křesťany, kteří chodili do kostela desítky let. Tak je tomu například u Doris Bauerové z Kolína nad Rýnem. „Dlouho jsem se tím zabývala. Pak to bylo úplné osvobození,“ vysvětlila odchod třiapadesátiletá katolička, jež byla v místní farnosti zapojena i jako lektorka, která pomáhala novým členům. Sociální pracovnici se nelíbí hlavně směřování katolické církve, dlouhodobě bojovala za zrovnoprávnění žen u katolíků. 

Německo se vymyká většině ostatních evropských zemí, protože se tu platí církevní daň a odchod od příslušné církve se musí ohlásit a je pečlivě zaznamenán. Zpráva o opuštění církve pak přijde na příslušnou farnost. 

Ztráta důvěry

„Mnozí ztratili důvěru a opuštěním církve na to chtějí upozornit,“ připustil předseda německé biskupské konference, biskup Georg Bätzing. Katolická církev tomu musí podle něj otevřeně čelit. 

Předseda rady evangelických církví v Německu, luteránský biskup Heinrich Bedford-Strohm, zase klade otázku, co by měla církev udělat, aby přesvědčila věřící o tom, že má smysl být v církvi organizován. 

Centrum pro aplikovaný pastorační výzkum v Bochumi zkoumalo, proč Němci z církví odcházejí. Mezi nejčastější důvody patřily na prvním místě aféry se sexuálním zneužíváním dětí a nezletilých církevními pracovníky a neúspěšné pokusy církve tyto případy vysvětlit. Obecně pak odcházející uvádějí i pokleslou sexuální morálku v církvi. Dalším důvodem je – zejména u katolíků – patriarchální struktura, až na dalším místě se uvádí placení církevní daně. 

Fakt, že současná církev ztratila ve společnosti morální autoritu, potvrdila i Bauerová. Nelíbí se jí, že církevní hodnostáři odmítají převzít odpovědnost za to, co se v jejich farnostech děje. A odmítají přijmout změny, aby k případům sexuálního zneužívání přestalo docházet. „Oficiální církev se prodává jako morální autorita. Nežije však vlastními hodnotami,“ dodala. Naopak se klade důraz na formální členství a na poslušnost vůči církevním autoritám. 

Kontrola až z Vatikánu

Připomíná se chování kolínského arcibiskupa a kardinála Rainera Marii Woelkiho, který loni v říjnu odmítl zveřejnit výsledky vyšetřování sexuálního zneužívání ve své arcidiecézi. Takové chování pak poškozuje katolickou církev v očích celé veřejnosti. Práci arcibiskupství dokonce v červnu vyšetřovali zástupci papeže Františka. Řada funkcionářů už arcibiskupa vyzvala, aby papeži nabídl svou rezignaci.

Na vystoupení z církve se nyní musí čekat několik týdnů, protože termíny úředníků jsou plné, vysvětlil další z „odpadlíků“ Andreas Niessen z Kolína nad Rýnem. Své děti se ženou pokřtili a vedli ke křesťanským hodnotám. Nyní zažívá téměř šedesátiletý učitel smutek, ale také hněv, protože se podle něj katolická církev v mnoha případech vzdaluje běžným věřícím a je velmi konzervativní i v otázce tématu homosexuality. 

V posledních letech se naopak vlivem změny demografické struktury a většího počtu imigrantů zvyšuje počet muslimů žijících v Německu. Zatímco v roce 1945 se jejich počet pohyboval okolo šesti tisíc, v roce 1972 to bylo už půl milionu. V loňském roce žilo v zemi 5,5 milionu lidí, kteří se hlásí k islámu. Od roku 2015 jejich počet stoupl o milion.