Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Nemáme, zeptejte se za čtvrt roku. Proč léky nejsou a hned tak nebudou

Vládě se stále nepodařilo zajistit potřebné léky. Některé by mohly dorazit až koncem května

Nemáme, zeptejte se za čtvrt roku. Proč léky nejsou a hned tak nebudou
ilustrační foto | Tomáš Novák, týdeník Hrot

Vysoké teploty, silný kašel, bolesti v krku, únava a zimnice. V České republice se stále více lidí potýká s virovým a bakteriálním onemocněním. Lékárníci i lékaři jsou však často bezmocní. Ty nejúčinnější léky totiž nejsou na trhu dostupné. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přislíbil rychlou nápravu. Tu však ani po více než měsíci nezjednal.

„Koupím Nurofen pro děti, jahodová příchuť, pokud možno neotevřené balení. Může být i po expiraci, ale ne příliš dlouho. Zaplatím i poštovné,“ poptává jedna z uživatelek webového portálu určeného pro výměnu zkušeností mezi maminkami s dětmi. Do jejího příspěvku však místo vytoužené nabídky vkládají jiné maminky podobné žádosti, případně se dokonce trumfují. „Vezmu i otevřené balení, pokud některá máte. Jestli jste z Prahy, přijedu si pro něj osobně klidně hned,“ píše další žena.

Poptávka po léku, který u dětí tlumí příznaky nachlazení, zejména snižuje horečku, je enormní. Už přes měsíc jsou jeho dodávky do Česka výrazně utlumené. V případě, že se některé z lékáren poštěstí a několik balení obdrží, jsou prodána do několika hodin. „Minulý týden jsme ráno dostali asi padesát kusů sirupů, ale v poledne už byly pryč. Máme objednané další, ale v lednu to prý už asi nebude,“ sdělila redaktorovi Hrotu zaměstnankyně lékárny na pražském Žižkově.

Nevídané výpadky

Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) distributor léku v souladu s platnou legislativou informoval úřad o výpadku dětského Nurofenu zhruba v polovině prosince. Problém je s dodávkou veškerých dětských variant Nurofenu, tedy sirupů s příchutí i bez, rovněž ve formě tablet. U některých se předpokládá obnovení dodávek do konce ledna, u dalších však až na konci března, či dokonce na konci května. „Důvody jsou kapacitní a distribuční,“ uvádí SÚKL.

Problém však je, že lék s účinnou látkou ibuprofenum o požadované síle a ve formě vhodné i pro děti nemá v České republice náhradu. Lékárníci se snaží nabízet léky s jinou účinnou látkou, ta má však své limity. Podle dětských lékařů i lékárníků je přitom nemocných dětí v tomto období až nezvykle mnoho. Těžší průběhy s vyššími teplotami trápí děti i proto, že dříve byly dlouho zavřené kvůli covidovým lockdownům. S virovými i bakteriálními onemocněními se nyní dětský organismus vypořádává s většími obtížemi.

Sehnat vhodný lék se ale nedaří ani dospělým. Na českém trhu totiž chybějí i některá antibiotika, zejména ta s účinnou látkou penicilin. „Následně nastal dominový efekt. Lékaři začali předepisovat léky s jinou účinnou látkou, například širokospektrální antibiotika. Následně tedy začala docházet i ta,“ informovala Michaela Bažantová, mluvčí České lékárnické komory. Její slova potvrzuje zkušenost pacienta z Kolína. „Na angínu mi lékařka napsala penicilin, jenže ten už v celém městě žádná lékárna neměla. Tak mi doktorka předepsala Augmentin (širokospektrální antibiotikum, pozn. red.), ale i na ten mi lékárníci řekli, že už není na trhu minimálně dva týdny. Tak jsem musel s bolavým krkem jet do Prahy, kde jsem ho naštěstí sehnal asi na pátý pokus,“ říká nemocný.

Praktičtí lékaři však obecně širokospektrální antibiotika předepisují spíše neradi, často až ve chvíli, kdy selžou pokusy o méně razantní léčbu. „Širokospektrální antibiotika působí proti většímu množství bakterií, což není úplně nejšetrnější. Navíc jsou i nákladnější. Současná situace je však mimořádná. Za více než dvacet let v medicíně jsem tak rozsáhlé výpadky nezažil,“ sdělil Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Seznam nedostupných léčiv se s každým dnem rozrůstá, v době uzávěrky tohoto článku lékárny nově informovaly o postupném vyprodání skladových zásob léčivých přípravků proti průjmu.

Němci: Koupíme všechno

Ministerstvo zdravotnictví již v polovině prosince přislíbilo nápravu. Ta se však nedaří. S výpadky léků se potýkají prakticky všechny státy Evropy. Hlavním důvodem jsou národní regulace cen léků. „Ceny léků jsou regulované, proto nelze zvyšování nákladů promítat do konečné ceny. To znamená, že i my se nyní dostáváme do situací, kdy se rozhodujeme, které léky budeme schopni dál vyrábět, ale které už dál vyrábět nebudeme. Teď již mnohdy nejde o to, kolik na léku vyděláme, ale zda ho vůbec dokážeme vyrobit, abychom na něm netratili,“ řekl pro ekonomický server FinTag.cz generální ředitel Zentivy Boris Sananes.

Podle Adriana van den Hovena, ředitele evropské organizace Medicines for Europe, sdružující evropské výrobce léčiv, ale situaci rovněž zkomplikovala pandemie covidu-19 a rozsáhlé lock­downy. „Během tohoto období se lidé stranili dalších lidí, nosili respirátory. Jinými viry než covidem-19 se tedy nakazilo výrazně méně lidí než v minulosti, po běžných lécích tedy nebyla tak velká poptávka a výrobci tomu uzpůsobili provoz svých továren. Navíc se očekávalo, že sezona res­piračních onemocnění se naplno projeví až během ledna. Tentokrát však udeřila už v prosinci,“ doplnil van den Hoven.

V Evropě se tak rozhořel boj o to, která vláda pro své občany usmlouvá co největší dodávky. Zatím se zdá, že větší země mají v konkurenčním boji zřejmou výhodu. V Německu tamní ministr zdravotnictví Karl Lauterbach oznámil, že spolková vláda nastaví takovou cenovou politiku léků, aby se distributorům vyplatilo stáhnout současné tenčící se zásoby z dalších zemí Evropy a raději je prodali v Německu. „Je to krátkodobé, ale velmi rychlé řešení,“ nechal se slyšet politik.

Velmi rychle také byla přijata legislativní výjimka, podle níž mohou být na německém trhu vydávána i léčiva v baleních popsaných v jiném jazyce než německém. Do německých lékáren se tak velmi rychle dostaly desetitisíce dávek léků popsaných v ukrajinštině, dále třeba čípky v originálním balení v angličtině či ve francouzštině. „Dostupnost léků pro pediatrické pacienty je absolutní prioritou. Potřebné informace v němčině jsou k dispozici na internetu po oskenování QR kódu na cizojazyčně popsaných lécích,“ informoval německý lékový úřad.

Ve Francii tamní vláda napnula všechny síly k tomu, aby přesvědčila farmaceutické firmy k přesunu jejich výrobních kapacit. „Jedním z ponaučení z této krize je, že Evropa nemůže zůstat z 95 procent závislá na několika asijských zemích, pokud jde o přístup k lékům. Francie musí posílit svůj farmaceutický průmysl, to je naprostá nutnost,“ sdělil vládní mluvčí Olivier Véran.

Český ministr Vlastimil Válek informoval, že kvůli nedostatku léků sestavil odbornou ministerskou komisi. Ta se sešla na začátku ledna. K překvapení účastníků však na jednání nebyl přizván žádný zástupce segmentu výroby léků. Skupina by měla diskutovat například o vzniku nového zákona, podle něhož by musel každý distributor garantovat dostupnost nenahraditelných léků na několik týdnů dopředu. „Situaci je nezbytné řešit i na celoevropské úrovni. Proto jednáme nejen se švédským předsednictvím a evropským Úřadem pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví a vyzvali jsme je k řešení situace,“ sdělil Válek. Podle něj by ke stabilizaci situace mělo dojít během několika měsíců, až přejde sezona respiračních onemocnění. Část objednaných antibiotik by měla dorazit během ledna a února. 

A do toho připlouvá kraken
Větší výskyt respiračních virů podle odborníků již brzy doplní další riziko, konkrétně nová mutace koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19. Mutace XBB.1.5. dostala označení kraken po bájném obřím hlavonožci schopném potápět celé lodě. Masově se šíří zejména po USA a podle epidemiologů se zde stává dominantním virem, tedy vytlačuje předchozí mutace. Světová zdravotnická organizace informovala, že podle dosavadních zkoumání kraken velmi snadno obchází imunitu získanou očkováním i předchozí infekcí koronavirem. Zatím však neexistují žádné důkazy o tom, že by způsoboval závažnější onemocnění než předchozí varianty.