Některé antigeny jsou vlastně „placebo testování“, říká Martin Dienstbier

Kdyby se zvýšily kapacity testování, mohli bychom se dostat u PCR testů nákladově na 300 korun, říká Martin Dienstbier z DIANA Biotechnologies.

Některé antigeny jsou vlastně „placebo testování“, říká Martin Dienstbier
Spoluzakladatel společnosti DIANA Biotechnologies Martin Dienstbier | Tomáš Novák týdeník HROT

„Obávám se jako občan, ne výrobce konkurenčních PCR testů, že samotestování zavedené ve firmách může přinést více špatného než dobrého. Řada těch testů totiž bude neúčinná a lidé dostanou falešný pocit, že jsou negativní, a budou se podle toho chovat. Půjdou navštívit babičku, což je přesně to, co nechceme,“ říká Martin Dienstbier, spoluzakladatel společnosti DIANA Biotechnologies, která zásobuje laboratoře čtvrtinou PCR testů a na trh přichází s vlastní sadou ze slin. 

Jaký je rozdíl mezi PCR testem a antigenním testem? 

PCR je ultracitlivý test, který detekuje genetickou informaci viru pro raný záchyt infekce. Primární účel testování PCR je, abychom identifikovali nakažené ještě dříve, než infikují další ve svém okolí. My se u nás ve firmě testujeme už pár měsíců a víme, že nakažené dokážeme zachytit ještě dříve, zhruba o tři nebo čtyři dny, než mají první příznaky covidu. U těch, u kterých jsme věděli, kdy a kde se s největší pravděpodobností nakazili, jsme zjistili, že jsou v našich testech pozitivní už třetí den po kontaktu. U antigenních testů dochází podle našeho názoru k trochu nesprávnému používání. Ony mají tu výhodu, že s nimi nemusíte do laboratoře –  typicky se mají používat například u vstupu do nemocnice nebo domovů důchodců, abyste si ověřili, že tam nejde někdo se silnou virovou náloží. Na screeningové použití nejsou vhodné, jelikož nejsou tak citlivé a odhalují nemoc až v době, kdy už máte silnou virovou nálož, nebo v době, kdy už máte příznaky nemoci. Navíc je na trhu řada nekvalitních testů, které mají v reálném používání citlivost ještě výrazně nižší, než jakou uvádějí výrobci. Když se podíváte na schválené výjimky pro testy pro samotestování, většina jsou testy z Číny a často je tu distribuují firmy bez jakékoli zdravotnické historie.

Jsou tedy nekvalitní? 

Myslím si, že u PCR testů už proběhla selekce a ty nekvalitní se odstranily. Téměř všechny už jsou prověřené a kvalitní a vlastní testy mají citlivost výrazně přes 90 procent – případné chyby se stávají spíše při odběru vzorků ze stěrů. U těch antigenních testů ale ještě selekce neproběhla – je mnohem jednodušší je vyrobit, jejich výrobců je tedy mnohem více. U nejlepších antigenních testů sice může být citlivost i přes 60 procent, ale řada testů, které se používají, má v reálném nasazení citlivost výrazně nižší, někdy i jen jednotky procent. Jedná se pak o „placebo testování“, které je v důsledku horší, než kdyby se lidé netestovali vůbec. 

Jak se pozná kvalitní test? 

V České republice se o určité posouzení kvality snaží například Zdravotní ústav v Ostravě. Antigenních testů ale přichází na trh takové množství, že většina žádným nezávislým zkoumáním neprojde. Certifikace si dělají sami výrobci, což nezaručuje kvalitu testů. Navíc většina jich je určena pro použití zdravotníkem, nyní však dostávají výjimku pro samotestování, kde je ale jejich citlivost nižší. 

Já se obávám jako občan, ne výrobce konkurenčních PCR testů, že to samotestování zavedené ve firmách může přinést více špatného než dobrého. Řada těch testů totiž bude neúčinná a lidé dostanou falešný pocit, že jsou negativní, a budou se podle toho chovat. Půjdou navštívit babičku, což je přesně to, co nechceme. I tady se časem vyselektuje to lepší, ale myslím, že citlivost bude nižší, než si myslíme. Tímto způsobem se spálilo Slovensko, které zavedlo celostátní antigenní testování a ukázalo se, že k zastavení nákazy to nevedlo.

Jak si tedy mají firmy vybrat? Dostanou se vůbec k nějakým hodnověrným informacím? 

Je to obtížné. Když budete chtít pátrat, doporučuji kontaktovat například zmiňovaný Zdravotní ústav v Ostravě. Existují i zahraniční publikace. Těch studií by ale mělo být uděláno více, nyní vychází ministerstvo zdravotnictví víceméně formalisticky z dat, která zveřejňují sami výrobci. 

Co brání většímu použití PCR testů? 

PCR testy jsou takový ten zlatý standard, který se používá na diagnostiku. U screeningového testování ve firmách a ve školách jde o preventivní testování. U něho zatím brání použití PCR omezené kapacity laboratoří a to, že PCR testy jsou dosud drahé. Ty lepší antigeny stojí okolo 200 korun, horší lze sehnat i pod 100 korun, u PCR testů teď pojišťovny proplácejí kolem 1100 korun. Takže jeden takový argument je, že si PCR testy nemůžeme dovolit, protože jsou čtyřikrát dražší než testy antigenní. Ono to je ale dané tím, na kolik jsou nyní nastavené kapacity. Pokud by se udělaly vysokokapacitní laboratoře, podle nás není důvod, proč bychom se nedokázali dostat u PCR testu na cenu 300 korun. A když si vezmete, že antigenními testy musíte testovat skoro denně, abyste měl výsledky jako PCR jednou za čtyři pět dní, cenový rozdíl by se setřel.

My to teď chceme vysvětlovat státu. Aby se totiž povedla významně navýšit kapacita laboratoří, musí existovat nějaká stabilnější poptávka nebo indikace státu, že chce například testovat školy třeba šest měsíců. Pak bude i ze strany laboratoří zájem tu kapacitu vybudovat. Když se podíváte do Dánska, které má poloviční populaci, testuje se tam přes 100 tisíc PCR testů denně, u nás zhruba 40 tisíc testů. Nikdy opravdu neotestujete metodou PCR všechny lidi v republice, ale statisíce ano. My si proto myslíme, že PCR je možné využít i pro screeningové testování a že tohle je ta správná cesta. 

Proto jste přišli s PCR testy ze slin?  

V lednu jsme na trh uvedli PCR testy ze slin. To donedávna nebylo možné. Naše původní produkty byly vlastně standardně používanou technologií, náš přídavek byl „jen“ v tom, že my jsme ten proces automatizovali a dokázali jsme kvalitní testy lokálně vyrábět. Od ledna jsme ale přišli s naší vlastní technologií, kterou jsme si nechali patentovat. Je to vylepšená chemie PCR reakce, která umožňuje přidávat přímo do PCR reakce vzorky slin nebo stěrů, dříve se musela složitě izolovat RNA viru a pak teprve se dělala PCR reakce, což ze slin prakticky nešlo. Když umíme dělat PCR reakci rovnou ze slin, mohli jsme udělat odběry, které nejsou nepříjemné a které zároveň nemusí dělat zdravotník. 

Teď je potřeba vybavit laboratoře – my jsme schopni je vybavit na kapacitu něco mezi pěti a deseti tisíci vzorků denně, což zvládne jedna naše instalace, v případě vícero instalací mohou velká centra dělat třeba i 20 tisíc testů denně. Kdyby v každém kraji existovala taková velkolaboratoř, dalo by se už o screeningových PCR vyšetřeních uvažovat. Pak je samozřejmě ještě třeba nastavit i logistiku vzorků, ale i to je řešitelné. Teď bychom sice ještě nedokázali zajistit testování většiny škol, ale za několik měsíců si myslíme, že už ano. Na podzim je to už určitě reálné. Snažíme se kapacity budovat sami, ale jde to pomaleji, než kdyby stát toto s námi koordinoval.

A nebyl by problém, že u antigenu zjistíte výsledek do 15 minut a u PCR se té laboratoři nevyhnete? 

To problém není. U PCR testů máte většinou ještě dva tři dny, než začnete být nakažlivý, zatímco antigeny vám pozitivitu ukazují až ve chvíli, když už je člověk nemocný. Je potřeba domyslet systém svozů, to je pravda, ale na tom teď pracujeme. Model by byl takový, že žáci dostanou odběrové sady, v klidu si doma plivnou a svoje vzorky odevzdají ve škole. Je to lepší, než aby se každá škola přetvořila ve velké odběrové místo. 

Vy umíte s vašimi PCR testy sekvenovat britskou mutaci covidu. Co jste viděli?  

Britská mutace je ten důvod, proč jsme na tom tak špatně. Z našich dat jsme viděli, že se tahle mutace během ledna šířila téměř exponenciálně. Ony tu byly dva vrcholy infekce – loni v listopadu a na konci ledna. V obou byly zavedeny poměrně přísné restrikce, které ale jednou zafungovaly –  v listopadu počet nakažených poměrně dost klesal. A letos už ne. A to právě proto, že už tu všude byla britská mutace. Lidé nedělali nic výrazně jinak. Britská mutace je mnohem infekčnější, a jsou proto třeba tvrdší opatření.   

Ano, naše testy umějí poznat britskou mutaci a umíme ji detekovat bez sekvenování. My máme výhodu, že naše PCR testy rozliší mutaci už při samotném testu a nemusíme dělat časově náročnou sekvenaci. Vzhledem k tomu, že od nás pochází zhruba čtvrtina PCR testů, které jsou denně provedeny, měli jsme díky tomu od začátku ledna unikátní data, takže jsme na tom byli lépe v informacích o šíření než v jiných státech. Ona se ale ta mutace rozšířila velmi rychle, dřív, než na to stát stačil zareagovat. 

A umíte poznat i další mutace? 

Teď se pozornost posouvá k jihoafrické nebo brazilské mutaci, protože ta britská tu už naprosto dominuje. Ony budou hodně podobné, nebezpečnější mohou být v tom, že virus zmutoval v místě, které rozeznávají protilátky, což znamená, že protilátky lidí, které si vytvořili například po prodělané nemoci, teď budou fungovat méně. V určitých regionech v Brazílii a Jižní Africe dostala velká část  obyvatel covid znovu. Vakcíny budou fungovat lépe než u protilátek po prodělaných infekcích a věříme, že zabrání těžkým průběhům nemoci. Každopádně i kdybychom se teď promořili, je možné, že na podzim přijdou reinfekce, takže musíme být obezřetní. Negativní informace je, že mutace u nás už je, ale zatím nevidíme větší šíření. My teď budeme upravovat testy na to, aby dokázaly detekovat i tyto mutace.

Týdeník hrot

  • Zakažte oheň, budou požáry 
  • Konopné šachy
Objednat nyní