Vybrané články
z týdeníku The Economist

Nejlepší přítel muslima

Arabští duchovní se přou, jestli je pes, z pohledu islámu tradičně „nečisté“ zvíře, přijatelný jako domácí mazlíček.

Nejlepší přítel muslima
ilustrační foto | Profimedia.cz

V dlouhé řadě sporů, které rozdělují muslimské učence, je postavení psů podružnou záležitostí. Čas od času se však tato debata vrátí na pořad dne. Letos v srpnu se jeden z nejvýznamnějších muslimských duchovních, egyptský velký muftí Šawkí Allám, přiklonil na stranu nejlepšího přítele člověka. Přestože je podle některých výkladů islámu pes považován za nečisté zvíře, Allám tvrdí: „Je možné žít se psem a uctívat Boha.“ Citací málikovské školy, jedné ze čtyř kanonickým sunnitských právních škol, dokládá, že každý živý tvor je čistý.

Konzervativní duchovní ovšem nehodlají změnit názor. K podpoře jejich dogmatického protipsího postoje slouží citace jistých hadíthů (záznamů o výrocích či skutcích proroka Muhammada). V jednom z nich stojí, že andělé nevstoupí do domu, pokud v něm je přítomen pes. Další hadíth muslima varuje před tím, že chov psa jej do jisté míry připraví o duchovní odměnu za dobré skutky. Existují ovšem výjimky. Nezdá se, že by andělům vadilo, když je pes venku. A výjimku mají podle všeho také pastevečtí psi, lovečtí psi a psi používaní v zemědělství a na hlídání.

Chlupy jsou čisté

Jako nejproblematičtější se jeví psí sliny. „Vázu, kterou olízl pes, sedmkrát omyj, poprvé použij hlínu,“ radí jeden hadíth. Podle Alláma však v případě, že provedete wudú’ (rituální omytí) a olízne vás pes, není nutné se před modlitbou znovu mýt. A co psí chlupy? Podle řady učenců jsou čisté, a proto je hlazení a drbání psa v pořádku. Líté diskuse se nicméně vedou ohledně mokré srsti.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit