Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Žádost české energetické skupiny ČEZ o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany o další dva bloky znepokojila politiky v Rakousku. Nejedná se ale o výlučné protičeské postoje, proti jádru Rakousko protestuje i případě jaderných zdrojů ve Slovinsku, Maďarsku nebo na Slovensku.
„Už v roce 2018 podepsalo petici proti výstavbě nových reaktorů v Dukovanech více než 80 tisíc Rakušanů a Rakušanek. Nyní polostátní koncern ČEZ požádal o povolení pro stavbu dvou nových reaktorů kousek za hranicemi Rakouska. Jedná se o hrubou nedbalost,“ zlobí se protijaderný mluvčí rakouských Zelených Martin Litschauer.
V případě, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádosti vyhoví, ČEZ bude moci postavit další dva zdroje o maximálním výkonu 1200 megawattů. Konkrétního dodavatele nových bloků by měla vybrat vláda do koce roku 2022, stavba má začít po roce 2029. Litschauer poukazuje i na to, že Česká republika stále nemá vyřešeno, kde postaví konečné úložiště jaderného odpadu.
Proti výběru lokality u rakouských hranic protestují i regionální rakouští politici v Dolním a Horním Rakousku. Zelený politik dodal, že se bude snažit oslovit všechny politické strany v Rakousku, na regionální i spolkové úrovni, aby výstavbě nových reaktorů v Česku zabránily.
O jakém typu nového tlakovodního reaktoru ČEZ uvažuje
Zdroj: ČEZ
Dlouhodobé protesty proti českému jádru ale v Rakousku ale nelze vnímat tak, že se jedná o cílenou snahu útočit pouze na pražskou vládu. Stejně tak politici kritizují i ostatní jaderné zdroje v blízkosti rakouských hranic. Nedávno vyděsilo zemětřesení u Záhřebu korutanského hejtmana z SPÖ Petera Kaisera. Slovinsko by podle něj mělo odstavit reaktor postavený v době Jugoslávie v jaderné elektrárně Krško, jež kromě Slovinska zásobuje energií i Chorvatsko.
Rakušany samozřejmě znepokojuje i dostavba elektrárny Mochovce na Slovensku. Proti spuštění dvou nových reaktorů se loni vyslovil také kancléř Sebastian Kurz z ÖVP. Slovensko počítá s tím, že do konce tohoto roku má být zavezen palivem jeden z nich.
Vídeňská vláda také protestovala u Soudního dvora EU proti výstavbě nových reaktorů v maďarské elektrárně Paks. Žalobu obhajovala v roce 2018 tehdejší ministryně pro udržitelnost a cestovní ruch (dřívější ministerstvo životního prostředí a zemědělství) Elisabeth Köstingerová z lidovecké strany ÖVP. „Jaderná energie nesmí mít v Evropě místo. Od této linie neuhneme ani o centimetr,“ tvrdila.
Spor se vede o to, zda mohou členské země EU výstavbu nových jaderných zdrojů dotovat ze státních rozpočtů. Před tím už Rakousko bojovalo proti dostavbě elektrárny Hinkley point C ve Spojeném království. Žalobu soud ale zamítl. Loni Köstingerová hovořila také o možnosti napadnout subvencování stavby nových reaktorů v Dukovanech u soudu EU.
Nyní zastává funkci ministryně pro regiony a turismu ve druhé vládě Sebastiana Kurze, ve které jsou i rakouští Zelení. I proto je pravděpododbné, že vláda ve Vídni podá žalobu i na výstavbu bloků v Dukovanech, až se o ní rozhodne.
Rakousko se vzdalo jádra v referendu už v roce 1978, když těsně zvítězila varianta, že se už postavená elektrárna Zwentendorf nezprovozní. Rakouská nezisková organizace Global 2000 upozornila na to, že země dováží značnou část celkové spotřebované elektřiny z ostatních států. Nejvíce to je z Německa a České republiky. V alpské zemi navíc operují přes dceřiné firmy německé koncerny RWE, E.ON a EnBW, které stále provozují jaderné elektrárny v Německu.
| Název země | Import | Export |
| Německo | 15,0 | 4,0 |
| Česká republika | 10,9 | 0,1 |
| Švýcarsko | 1,2 | 5,5 |
| Maďarsko | 0,6 | 3,8 |
| Slovinsko | 0,4 | 4,1 |
Poznámka: Data za rok 2018. Rakousko celkem importuje 28,1 TWh elektřiny, exportuje 19,1 TWh. Alpská země v roce 2018 celkově spotřebovala podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) 74,2 TWh elektřiny. Pro srovnání Česká republika 69,7 TWh. Podle dat ERÚ ČR spotřebovala 73,9 TWh.
Zdroj: E-Control
