Grzegorze Sonneka, kněze v městečku Radoszowy v jihozápadním Polsku, překvapilo, když dostal dopis z německé farnosti s nabídkou, že mu pošle bronzový zvon. Nejstarší radoszowské ovečky si ještě pamatují na den, kdy jim nacisté ukradli původní, 400 let starý zvon. Sonnek teď plánuje v říjnu zvláštní mši na oslavu jeho návratu.
Osmdesát let poté, co německé jednotky očesaly kostelní věže po celé Evropě, se farnosti pokoušejí některé ze zvonů dostat zpět. Za druhé světové války jich bylo přibližně 150 tisíc roztaveno a použito na výrobu zbraní a kulek.
Přes 25 tisíc se jich dochovalo a skončily na obrovských „hřbitovech zvonů“, z nichž si pak vybíraly německé kostely. Loni se vrátil domů, do polské vesnice Sławięcice, zvon, který zdobil nádvoří velkého münsterského kostela. Rottenbursko-stuttgartská diecéze rozjela projekt s cílem vrátit 54 zvonů.
Zvon z druhé ruky
V posledních letech neodcházejí z Německa jenom ukradené zvony, ale také zvony nově vyrobené. Zástupy věřících řídnou a kostely se zavírají. Pomoci může internetové tržiště Glockenbörse. Jeho spoluzakladatel Matthias Braun říká, že od roku 2015 zprostředkovala jeho společnost prodej více než 66 tun převážně německých zvonů.
Nejdychtivější kupující pocházejí z míst, kde počty křesťanů rostou, jako jsou Indie a Afrika. Tamější kostely mají rády zvuk dobrého obchodu. Cena zbrusu nových zvonů se pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti eury za kilogram (740 až 990 korun) a vážit mohou od pěti kil po několik tun. Zvony z druhé ruky pořídíte za čtvrtinu.
Podle Brauna obchod od pandemie jenom kvete. Duchovní se po celém světě museli naučit kázat na dálku. Teď, když pronikli do online světa, jsou pro ně obchody nabízející všemožné náboženské produkty podstatně dostupnější. Braunovi se líbí představa, že bavorské zvony, třeba s pěknou rytinou Martina Luthera, skončí v nějakém vzdáleném kostele. Země, jež kdysi zvony kradla a hromadila, je teď posílá do celého světa.
© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.