Stará známá antibiotika přestávají zabírat. A nových vzniká málo, protože je to mimořádně drahé.
Od začátku roku ochromuje svět koronavirová pandemie. Zcela stranou zájmu přitom tiká jiná časovaná bomba – doba, kdy přestanou účinkovat antibiotika.
Stihneme tomu zabránit? Docent Jaroslav Hrabák, který se antibiotickou rezistencí zabývá, doufá, že ano. „Antibiotická rezistence stoupá, ale řada států a iniciativ na to reaguje, věřím, že včas.“ Nastavují se nová pravidla spotřeby, vzniká řada mezinárodních programů zaměřených na vývoj nových antibiotik. „Je to obrovská a velmi nejistá investice – vývoj nového antibiotika trvá i 12 let a stojí v průměru 1,8 miliard dolarů,“ vysvětluje, proč se do toho farmaceutickým firmám moc nechce a je důležitá podpora ze státních rozpočtů.
Za zlatou éru antibiotik se považují 50. a 60. léta, kdy se jich na trh dostalo nejvíce. To už je opravdu dávno. Od té doby vzniká jen velmi málo nových a hlavně se zvyšuje rezistence ke stávajícím antibiotikům. Tak vzniká ona tikající bomba. Pokud ji urychleně nezneškodníme, můžeme se lehce dostat do doby před rokem 1928, kdy byl objeven penicilin.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot