Evropa je ekonomickým obrem, ale politicky je stále trpaslíkem. Je čas to změnit

Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.

Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.

Celý článek
0

Největší ruské bance se daří. Sberbank po historickém zisku vyplácí rekordní dividendu

Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.

Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.

Celý článek
0

Praze chybí 85 tisíc bytů. Ceny ale nejsou přepálené, dál porostou, říkají developeři

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Celý článek
0

Něco nám tu antibiotiká

Stará známá antibiotika přestávají zabírat. A nových vzniká málo, protože je to mimořádně drahé.

Něco nám tu antibiotiká
ilustrační foto | Archiv J. Hrabáka

Od začátku roku ochromuje svět koronavirová pandemie. Zcela stranou zájmu přitom tiká jiná časovaná bomba – doba, kdy přestanou účinkovat antibiotika. 

Stihneme tomu zabránit? Docent Jaroslav Hrabák, který se antibiotickou rezistencí zabývá, doufá, že ano. „Antibiotická rezistence stoupá, ale řada států a iniciativ na to reaguje, věřím, že včas.“ Nastavují se nová pravidla spotřeby, vzniká řada mezinárodních programů zaměřených na vývoj nových antibiotik. „Je to obrovská a velmi nejistá investice – vývoj nového antibiotika trvá i 12 let a stojí v průměru 1,8 miliard dolarů,“ vysvětluje, proč se do toho farmaceutickým firmám moc nechce a je důležitá podpora ze státních rozpočtů. 

Za zlatou éru antibiotik se považují 50. a 60. léta, kdy se jich na trh dostalo nejvíce. To už je opravdu dávno. Od té doby vzniká jen velmi málo nových a hlavně se zvyšuje rezistence ke stávajícím antibiotikům. Tak vzniká ona tikající bomba. Pokud ji urychleně nezneškodníme, můžeme se lehce dostat do doby před rokem 1928, kdy byl objeven penicilin.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit