Nechte koště Babišovi

Dělat nerozumné předvolební sliby je sice folklor, ale taky neprozřetelnost. Ještě horší je ale ty sliby plnit. Národní rozpočtovou radu tu máme od toho, aby to politikům připomínala. Zvláště v době, kdy se zadlužování utrhlo ze řetězu a covidová krize tomu dělá alibi. Eva Zamrazilová, předsedkyně rady, svou úlohu plní. V rozhovoru pro Hrot nehlásá dluhovou apokalypsu, nicméně upozorňuje na fakt, že v příštích letech budeme i v silně zadlužené Evropě excelovat v neochotě vrátit se k vyrovnanému hospodaření, což asi není úplně rozumné.

Dodejme k tomu, že upozorňovat na svou nezodpovědnost není rozumné nikdy, ale zvláště to platí v době, kdy rostou úrokové sazby a investoři začínají čichat vůni malérů. Je pozoruhodné, s jakou opičí lehkostí se přes to přenášejí politici, a zdaleka nejen vládní. Ti opoziční by přitom měli začít přemýšlet, zda úsilí odstavit Babiše od moci není trochu kontraproduktivní. Určitě by bylo lepší, kdyby u toho úklidu musel vzít taky koště do ruky. Jinak dostane v dalších volbách sedmdesát procent. Jestli si všichni opravdu myslí, že budou moci zvyšovat penze jako doposud, k tomu snižovat daně a investovat jako o život, bydlí jejich mentální potenciál zřejmě kdesi na Marsu.

Že dlužníci nemívají snadný život, ví velmi dobře insolvenční specialista Jan Čermák. Muž s barvitou historií, zahrnující rok v kriminále či vítězství na Dakaru s Karlem Lopraisem, se ukazuje být tvrdým oříškem pro majitele zkrachovalé Arcy, kterým šlape po bábovičkách jimi vysněného řešení, při němž by nepřišli úplně na buben. I drsňák má své meze, proto neřeší dluhy fyzických osob a říká: „Ono brát někomu střechu nad hlavou, to je na mne moc.“ To si asi Pavol Krúpa oddychne.