Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
V souvislosti s finskou a švédskou přihláškou do NATO se hodně připomíná bezpečnostní rozměr. Méně se už píše o shodě, která v této věci panuje v obou dosud neutrálních zemích
Je v tom obrovský kus symboliky, že přihlášku svých zemí do Severoatlantické aliance podaly dvě ženy premiérky. Finka Sanna Marinová a Švédka Magdalena Anderssonová tím vstoupily do dějin. To, o čem muži v čele vlád obou zemí jen snili, a to ještě ne všichni, ženy velmi pravděpodobně přetaví v realitu.
Možná ještě větší symboliku obsahuje fakt, že do NATO přivádějí oba sousedy sociální demokraté: ve Finsku široká koalice vedená „socanskou“ premiérkou, ve Švédsku dokonce jednobarevný menšinový kabinet. Obě sesterské strany historicky vystupovaly proti členství svých zemí v obranném paktu. Viděly v něm nejen porušení tradiční neutrality v případě Švédska a výraz složitého postavení Finska coby země poražené ve druhé světové válce, nýbrž i projekci vlastní internacionalistické a pacifistické doktríny. A to na rozdíl od středopravicových, konkrétně hlavně konzervativních formací ve Finsku i Švédsku, které o vstupu do NATO hovořily a vnímaly jej jako potvrzení prozápadní a prokapitalistické orientace.
Jak dokládají mediální vystoupení, ani obě premiérky až do Putinova vpádu na Ukrajinu o vstupu do NATO neuvažovaly. Anderssonová jej dokonce odmítla pouhých několik týdnů po ruské invazi. Její váhání mělo vcelku jasné důvody. Agrese vůči Ukrajině sice posílila švédské zastánce členství, nicméně ještě v březnu jich byla jen těsná většina. Zlom nastal až v dubnu, kdy počet příznivců vzrostl na 57 procent.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
