Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Při nákupu potravin je pro více než třetinu Čechů na prvním místě cena. Naposledy se podle cenovky tolik lidí rozhodovalo před devíti lety.
Cena byla pro tuzemské spotřebitele při nákupu potravin vždy důležitým faktorem. Přesto bylo v časech předcovidové ekonomické konjunktury patrné, že důležitost cenovky na regálu při nákupu klesá a naopak roste podíl těch, které více zajímá kvalita či složení. S prudkým zdražením nejen jídla se trend posledních let začíná obracet.
Vyplývá to z tradičního průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti. Poradenská společnost se ptá Čechů na jejich nákupní chování dlouhodobě, naposledy to bylo v předcovidovém roce 2019. Jak připomíná partnerka KPMG Martina Štegová, tehdy také podruhé klesl pod třicet procent podíl těch, pro které bylo cenové kritérium na prvním místě. V loňském roce se však tato hodnota vrátila na 34 procent, což představuje návrat do roku 2013.
„Důvodem je pravděpodobně ekonomická nejistota spojená s koronavirem a nově i s vysokou inflací. Pokud tato nejistota nepoleví, trend vzrůstajícího důrazu na cenu nejspíš ještě posílí,“ míní Štegová.
Jako primární motivaci však stále většina nakupujících uvádí kvalitu jídla, která je klíčová pro 44 procent z nich. I tento podíl však býval historicky vyšší, v roce 2014 tvrdila téměř polovina respondentů, že kvalita je pro ně nejdůležitější. Pro třináct procent lidí je nejdůležitější složení, i v tomto směru však zaznamenali autoři průzkumu oproti minulým ročníkům pokles. Špatnou zprávou pro tuzemské zemědělce je dlouhodobě nízký zájem o zemi původu, která je rozhodující jen pro čtyři procenta nakupujících.
S rostoucími cenami se zvedají i výdaje na potraviny. Téměř třicet procent dotázaných uvedlo, že za jídlo vydá více než tři tisíce korun měsíčně, devět procent více než čtyři tisíce. Méně překvapivé je, že vyšší útraty za potraviny hlásí lidé s vyššími příjmy z větších měst a také ti, pro které hraje větší roli kvalita.
