Chyba, jež pomohla Putinovi. Nástupce Merkelové tvrdě kritizuje konec jádra

Uzavření jaderných elektráren nemělo žádné bezpečnostní opodstatnění a uvrhlo Německo do závislosti na ruském plynu, tvrdí nový předseda opoziční CDU Friedrich Merz.

Chyba, jež pomohla Putinovi. Nástupce Merkelové tvrdě kritizuje konec jádra
Předseda CDU Friedrich Merz | foto Shutterstock.com

Friedrich Merz je dlouholetým kritikem politiky Angely Merkelové. Od ledna předsedá německé Křesťanskodemokratické unii, jež se po šestnácti letech „panování“ kancléřky dostala i vinou nevýrazného kandidáta Armina Lascheta do opozice. 

Merz nyní, na německé poměry ostře, kritizuje vládní rozhodování Merkelové ve vztahu k Rusku. Hovoří o „sérii chybných úsudků“, které trvaly obzvláště dlouho. „Od invaze na východní Ukrajinu a anexe Krymu nejpozději před osmi lety nám všem mělo být jasné, co se v této zemi děje,“ řekl na adresu současného režimu v Kremlu.

Za jednu ze zásadních chyb, jež vedly k dnešní závislosti na ruském plynu, považuje rozhodnutí o předčasném uzavření německých jaderných elektráren, které by se nyní energetickému systému hodily. K rozhodnutí došlo po havárii v japonské Fukušimě, což ale podle bývalého manažera vůbec nesouviselo s bezpečností německých bloků. Havárii v Japonsku totiž vyvolalo silné zemětřesení a následné tsunami.

„Na oplátku byla akceptována rostoucí závislost na ruském plynu pro výrobu elektřiny,“ okomentoval Merz nepochopitelný obrat v německé politice. Navíc výstavba plynovodu Nord Stream 2 nikdy nebyla projektem „čistě soukromého sektoru“, jak o něm hovořila bývalá kancléřka Merkelová. Většinu v konsorciu firem totiž držela ruská státní společnost Gazprom. 

Měli jsme vzít Ukrajinu do NATO

Nový šéf CDU, jenž je považován za zástupce konzervativnější části strany, míní, že německá politická reprezentace musí přiznat, že se v řadě věcí v minulých letech mýlila. Jednou z dalších chyb bylo i to, že Ukrajina nebyla přijata do Severoatlantické aliance. Hlavními odpůrci jejího členství jsou Německo a Francie, které ze strachu z Putina a jeho hrozeb nechtěly šéfa Kremlu provokovat. 

Německo je od vypuknutí války na Ukrajině kritizováno kvůli vlažné podpoře Ukrajině, protože se obává reakce Moskvy. Nejprve nechtělo poslat na pomoc Kyjevu zbraně, nesouhlasí ani s tím, že EU zablokuje dodávky plynu a ropy z Ruska, jako to udělaly Spojené státy a Spojené království. 

V posledních dnech se „hraje poker“ o platby za ruský plyn. Putin oznámil, že bude požadovat místo dolarů a eur ruské rubly, protože tím zvýší poptávku po domácí měně a zamezí sankcím proti některým bankám. Analytici připomínají i to, že hodlá způsobit rozkol v rámci zemí EU.

Západní země včetně Německa změnu zatím odmítaly. Vláda v Berlíně nicméně už vyhlásila pohotovostní režim jako přípravu na přerušení dodávek z Ruska s tím, že je nutné do začátku prosince naplnit zásobníky plynu na devadesát procent. 

Putin měl minulý týden po rozhovoru s kancléřem Olafem Scholzem z SPD souhlasit s tím, že platby mohou evropští odběratelé provádět podle smluv v eurech nebo dolarech přes banku Gazprombank, jež není součástí sankcí a není odstřižena od systému SWIFT. Směnu za rubly provede sama. Po nedělním zveřejnění obrázků zastřelelých civilistů ve městě Buča, ze kterého se stáhly ruské jednotky, ale i němečtí politici začínají hovořit o bojkotu ruského plynu.