Našlápnuto do éry zeleného plynu

Čeští řidiči loni vůbec poprvé tankovali mezi jinými palivy i biometan. Podle dat Českého plynárenského svazu (ČPS) projeli celkem 1,15 milionu kubíků zeleného plynu, což představuje o něco málo více než jedno procento z celkové spotřeby plynových paliv. U toho by nemělo zůstat, podle představ poslanců hospodářského výboru má do konce desetiletí vzrůst podíl pokročilého biometanu z odpadů až na 40 procent celkové spotřeby plynových paliv, a pomoci tak Česku k povinnému očištění dopravy.

Překvapivě jediný český výrobce biometanu přitom nedodal tuzemským čerpacím stanicím zatím ani kubík. Skupina EFG, vyrábějící biometan z odpadů v bioplynové stanici v Rapotíně u Šumperka, podle výkonného šéfa Tomáše Voltra prodala veškerý svůj biometan do zahraničí, kde je po něm vysoká poptávka. V dodávkách do Česka jí brání nedořešená legislativa i skutečnost, že za zelený plyn se za hranicemi platí mnohem lépe. Podle obav z branže může nakonec skončit v cizině většina domácího biometanu i v budoucnu, a státu tak hrozí, že nesplní evropský cíl pro čistou dopravu.

Zapadlý mezi soláry

Zdánlivě se přitom pro biometan vše vyvíjí příznivě. Poslanci hospodářského výboru předminulý týden poslali do třetího čtení klíčovou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), která má v následujících letech nastavit mantinely rozvoji moderní energetiky v Česku. Po roce vyargumentovaných slovních přestřelek i vyložených fabulací doplněných o četné pozměňováky nejrůznějších zájmových skupin směřuje do finále poněkud nesourodý mišmaš. Návrh by tak sice nakonec měl solárním elektrárnám otevřít cestu k vysněným aukcím, což výrazně zlevní jejich výstavbu, zároveň však dál nekoncepčně brání rozvoji velkokapacitních baterií. A třeba tolik diskutované zkrouhnutí solárníků za starý hřích solárního boomu, které projednávání celé novely měsíce brzdilo, přesouvá na neurčito nějaké budoucí vládě.