Národ kramářů

Britové o prodloužení přechodného období žádat nebudou. Když brexit, tak brexit.

Na edinburském hřbitově Canongate Kirkyard se jeden z hrobů pohybuje. To se v něm obrací ekonom a filozof Adam Smith, jenž o Britech mluvil jako o národu kramářů. „Založit velikou říši, jejímž jediným účelem je vychovat samé zákazníky, by se na první pohled mohlo hodit jen národu kramářů. Ve skutečnosti je to pro národ kramářů zcela nevhodné; ale mimořádně se to hodí národu, jehož systém vlády kramáři ovlivňují.“

Později si tuto charakteristiku půjčovali francouzští revolucionáři (ačkoli patrně ne sám Napoleon, jemuž bývá připisována nejčastěji). Chtěli tím naznačit, že namísto nadšení pro myšlenku dávají větší význam účetnické úzkoprsosti; že zkrátka know-how je jim víc než je ne sais quoi.

Kéž by. Na konci druhého červnového týdne, ještě tak trochu ve stínu koronavirových kotrmelců, si někdo ve Whitehallu vzpomněl, že se blíží konec přechodného období, během něhož ještě obchodní vztahy EU a Británie fungují po brexitu jako za stara. Bylo by dokonce možné je ještě prodloužit.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit