Vybrané články
z týdeníku The Economist

Napískaný Facebook

Proč bude nejnovější série informačních úniků Facebook opravdu hodně bolet.

Napískaný Facebook
Frances Haugenová, někdejší zaměstnankyně největší globální sociální sítě, vypovídala o nekalých praktikách Facebooku | foto Profimedia.cz

„Jste americkým hrdinou 21. století,“ prohlásil Ed Markey, demokratický senátor z Massachusetts, 5. října. Nemluvil však se zakladatelem jedné z největších amerických firem, Facebooku, ale se ženou, která na Facebook žalovala. Frances Haugenová, někdejší zaměstnankyně největší globální sociální sítě, vypovídala o nekalých praktikách Facebooku před senátním podvýborem více než tři hodiny. Mimo jiné hovořila o jeho „morálním bankrotu“, o tom, že firma bagatelizuje svůj škodlivý vliv mimo jiné při rozdmýchávání etnického násilí a depresí teenagerů. 

Facebook je už dlouho podezírán z pokrytecké toxicity, ale chyběly interní materiály, které by to potvrzovaly. To se změnilo ve chvíli, kdy Haugenová předala regulátorům a deníku The Wall Street Journal složku naditou dokumenty Facebooku. Interní výzkum ve firmě například zjistil, že její obrázková sociální síť Instagram prohlubuje u teenagerů sebevražedné sklony a poruchy příjmu potravy, ale přesto dál mladým uživatelům prioritně podsouvala obsah, který jejich úzkosti zesiloval, a zároveň pokračovala ve vývoji verze pro děti mladší třinácti let. (Facebook mezitím pod tlakem veřejnosti tyto plány pozastavil.)

Američtí senátoři, kteří se obvykle neshodnou ani na tak nekontroverzních věcech, jako je zajištění prostředků na pokrytí výdajů federální vlády, našli společného nepřítele a slíbili Haugenové, že si na Facebook došlápnou. Může se to opravdu stát?

Na Hromnice o den více

Facebook už přežil několik skandálů. Kongres si opakovaně zval šéfy technologických firem, kladl jim zlostné otázky a veřejně je zostouzel, ale na žádnou přímou akci potom nikdy nedošlo. Paul Gallant z Cowen Washington Research Group, jenž se specializuje na technologickou politiku, bez obalu mluví o tom, že kongresová slyšení „připomínají spíš film Na Hromnice o den více a prakticky nic neřeší“. V roce 2018 vyzradil jiný whistleblower podloudnou spolupráci Facebooku s výzkumnou organizací Cambridge Analytica. Ta shromažďovala data o uživatelích, aniž by ti k tomu dali souhlas, a tyto informace následně využila například pro zacílení prezidentské kampaně Donalda Trumpa. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg se odjel do Washingtonu omluvit a v roce 2019 se Federální obchodní komise dohodla s Facebookem na mimosoudním vyrovnání ve výši pěti miliard dolarů. To je nejvyšší pokuta, jakou kdy nějaká technologická společnost zaplatila. Nezměnil se však jediný zákon, neexistuje nic, co by případné excesy Facebooku jakkoli omezovalo.

Podle Blaira Levina, bývalého šéfa štábu Federální komise pro spoje (FCC) a nyní experta soukromé výzkumné společnosti New Street Research, by ovšem mohl být nejnovější incident zlomový. Škodlivý vliv sociálních médií na děti a teenagery znepokojuje politiky napříč americkými stranami a je snáz uchopitelný než podloudné shromažďování dat, vypouštění virálních dezinformací a další hříchy sociálních sítí.

Pokud by Kongres skutečně schválil novou legislativu, pravděpodobně se úzce zaměří na ochranu dětí v online prostoru a nepůjde o žádné širší reformy, na nichž neexistuje politická shoda. Kongres může například novelizovat a zpřísnit podmínky zákona o ochraně soukromí dětí v online prostředí (COPPA), který byl poprvé schválen už v roce 1998 a mimo jiné zakazuje sběr dat o dětech mladších třinácti let. Někteří chtějí tento zákaz rozšířit i na mladistvé starší třinácti let. Další legislativní návrhy se soustřeďují na marketingové a designové prvky, díky nimž jsou sociální média pro mladé tak návyková.

Nejvýrazněji však mohou velké technologické firmy výpověď Frances Haugenové pocítit, pokud by inspirovala další whistleblowery, aby začali veřejně hovořit o pochybných praktikách svých zaměstnavatelů. Whistleblower Aid, organizace, která poskytla Haugenové právní poradenství, už hlásí, že jí od zveřejnění škodlivých praktik Facebooku volá mnohem víc lidí než v minulosti. „Takový případ otevře stavidla a odstartuje stovky dalších případů,“ předpovídá Steve Kohn, právník, jenž zastupoval několik významných whistleblowerů. Stačí se podívat na švýcarské banky nebo farmaceutický průmysl, aby člověk pochopil, jak rychle se může rozšířit whistleblowing, připomíná Kohn. Podle Siri Nelsonové z advokátní firmy National Whistleblower Center nemění whistlebloweři jenom firmy, „mění celé obory“.

Půl miliardy za rok

Existuje několik faktorů, které nasvědčují tomu, že jsou technologické firmy zralé na vlnu whistleblowingu. Prvním je přezíravý postoj k dodržování pravidel, který je celé branži vlastní. Dalším je právní rámec, díky němuž není whistleblowing tak děsivou záležitostí jako v minulosti. (Termíny whistleblowing a whistleblower se používají i v českém právním prostředí; nejspíš proto, že termíny „práskání“ a „práskač“ mají výrazně negativní konotaci, pozn. red.) Dodd-Frankův zákon z roku 2010 chrání whistleblowery před odvetou zaměstnavatelů, a u úspěšných případů dokonce nabízí finanční odměnu až do výše třiceti procent z penále uvaleného na danou firmu. Do dnešního dne vyplatila Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC) miliardu dolarů celkem 207 whistleblowerům, přičemž jen za fiskální rok 2021 to bylo více než půl miliardy.

Pokud hrozba veřejného zostuzení přinutí firmy k větší zodpovědnosti, je to jedině dobře. Vedlejším účinkem však může být také menší inkluzivita a transparentnost technologického sektoru, předvídá Matt Perault, bývalý manažer Facebooku, jenž je nyní ředitelem Centra pro technologickou politiku při Severokarolínské univerzitě v Chapel Hillu. V obavách z dalšího úniku informací mohou být lidé méně ochotní cokoli navrhnout, společnosti mohou být méně sdílné vůči vlastním zaměstnancům a manažeři mohou začít zvát jen hrstku prověřených seniorních zaměstnanců na jednání, která by jinak byla podstatně otevřenější.

Manažeři technologických firem si budou muset zvyknout na další úniky informací. Nick Clegg, viceprezident Facebooku pro politiku a globální záležitosti, v interní zprávě pro zaměstnance svou společnost hájil a obvinění vznesená Haugenovou rozporoval, když mimo jiné poukázal na fakt, že loni Facebook odstranil třicet milionů postů porušujících jeho politiku vůči terorismu a devatenáct milionů postů, které překročily firemní pravidla pro podněcování nenávisti. Téměř okamžitě tuto zprávu někdo nasdílel novinářům. Facebook a ostatní velké technologické společnosti bývají kritizovány za narušování soukromí svých uživatelů. Teď mohou na nějaké soukromí zapomenout i ony samy.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.