Nájezdníci nechtění i vítaní

Česká legislativa přitvrzuje v boji proti invazním živočichům a rostlinám. O tom, které to jsou, však panují spory.

Nájezdníci nechtění i vítaní
Nutrie říční jsou nebezpečným nájezdníkem, na tom panuje mezi politiky, ochránci i myslivci vzácná shoda. Mnohé rodiny s dětmi by s tím však nejspíše nesouhlasily. | Profimedia.cz

Na Střeleckém ostrově v centru Prahy – a nejen tam – rodiče se svými dětmi s oblibou krmí nutrie. Neodradí je ani to, že některá z „přerostlých krys“ občas neudrží na uzdě svou nenasytnost a příležitostně se zakousne i do leckterého z dětí. Početní krmiči hlodavců se přesto rozplývají nad roztomilostí mláďátek.

Těžko si představit jejich reakci, kdyby kdosi začal náhle pálit do nutriích rodinek z brokovnice. A přesto by si titul čestného ochránce přírody zasloužil právě střelec, nikoli nadšení členové fanklubu nutrií říčních. Hlodavec je jedním z nepůvodních invazních druhů, které se Českem rychle šíří a vytlačují původní domácí živočichy. Jako takový se dostal dokonce i do připravované vyhlášky ministerstva zemědělství, která definuje nepůvodní druhy a umožňuje je celoročně „regulovat“, nikoli „lovit“, jak ještě nedávno říkal myslivecký zákon.

I změna terminologie směrem k neutrálnímu úřednickému speaku je příznakem citlivosti tématu, které budí silné emoce mezi myslivci, zemědělci, lesníky, ekology, politiky i širokou veřejností. Výsledkem je, že „regulovat“ vyhláškou se bude nakonec jen šest druhů, i když nepůvodních nájezdníků na českou přírodu je mnohonásobně víc.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit