Nahrávka na čínskou smeč

Západní protiruské sankce ze všeho nejvíc vyhovují dlouhodobým geoekonomickým ambicím Pekingu

Nahrávka na čínskou smeč
Čínská ekonomika nejspíš absorbuje ekonomický potenciál Ruska. Těžko si představit, že by Čínu existence obrovského vazalského státu na euro­asijském území dlouhodobě neposílila. | Profimedia.cz

Druhou světovou válku vyhrály tanky, letadla a bomby, ale stejně důležité bylo vyhrát následný mír. O to se zasloužily především Marshallův plán a brettonwoodský systém, tedy projekty geoekonomické. Není důvod se domnívat, že by o konečném výsledku ruské invaze na Ukrajinu rozhodovalo něco jiného. To mírní optimismus těch, kteří konflikt vidí zploštěnou optikou souboje dobra se zlem, demokracie s autoritářstvím. Nebo by jej alespoň mírnit mělo.

Obava z výkonnosti ruské armády s každým dnem války klesá. Ruský způsob boje v prvním měsíci prokázal, že je účinný, když jde o ničení civilních cílů; nemocnice a humanitární konvoje trefují Rusové jedna radost. Když jde o komplikovanější věci (jako o schopnost uvědomit si, že tanky, obrněné transportéry a náklaďáky potřebují palivo), je to slabší, což vysvětluje, proč se postup ruských vojáků de facto zastavil.

Válka se protahuje a její konec si netroufá nikdo odhadnout. Ekonomické sankce nejsou dostatečně účinné, aby dokázaly Kreml zarazit, podobně jako lupiče v bance nezastaví hrozba, že nedostane večeři. Částečně proto, že nejsou dostatečné důsledné, a částečně proto, že jejich tíhu nesou především obyčejní lidé, kteří jsou za generace od svých vládců na útrapy zvyklejší než obyvatelé Západu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit