Vybrané články
z týdeníku The Economist

Nafta, krev a hnijící maso. Jak to vypadá na nejbrutálnějším ukrajinském bojišti

U Bachmutu umírají denně stovky Ukrajinců a Rusů. Prigožin tam s wagnerovci chce Putinovi ukázat, jak se dá na Ukrajině vyhrát

ilustrační foto | Profimedia.cz

Hranice mezi životem a smrtí je v bahnitých pahorcích jižně od Bachmutu na východní Ukrajině tenká. Příslušníkovi ukrajinské evakuační brigády Jaroslavu Hervolskému se často úplně stírá. Dva a půl měsíce už Hervolskyj vyráží pod dělostřeleckou palbou do bahna, aby z něj odnesl své druhy, mrtvé nebo živé. Moc klidu si neužije. Úspěšná ukrajinská ofenziva v polovině prosince zatlačila ruské síly kilometr za hranice města.

To však neznamená, že by měl Hervolskyj od té doby méně práce, Ukrajinci počítají každý den ztráty v desítkách mužů. Teď Rusové znovu útočí a padlých přibývá. „Ten pocit se těžko popisuje,“ říká. „Čtyřicet těl naskládaných na sobě. Nafta, krev a hnijící maso. Je to děsná spoušť a nikdy nevíte, jestli to příště nebudete vy.“

Krvavá verze budoucnosti

Na frontové linii nedaleko Bachmutu, malého unaveného města sedmdesát kilometrů severně od Doněcku, se momentálně svádějí nejtvrdší boje na Ukrajině. Důvodů pro takové množství mrtvých (denně jdou do stovek, když se započítají i ruské ztráty) mnoho nenajdete. Město má relativně malý strategický význam a může posloužit nanejvýš jako zdroj vody a dopravní uzel.

Račte se vzdát, pane! aneb Jak rozložit Putinovu armádu

Chovat se slušně k válečným zajatcům a umožnit nepřátelským vojákům bezpečně odejít do zajetí je nejlevnější možnost, jak zničit nejen ruskou, ale každou rozklíženou armádu

Skutečný důvod tuhých bojů je třeba hledat v daleké Moskvě, protože v Bachmutu se má osvědčit Jevgenij Prigožin a jím financovaná žoldnéřská armáda – takzvaná Wagnerova skupina. Prigožin verboval mezi vězni i mobilizovanými vojáky a ujal se velení na bachmutské frontě, která má posloužit jako vzor jeho krvavé verze budoucnosti. Ale zdaleka ne všichni v Moskvě nad tím jásají a tím méně vojenské a politické špičky, které Prigožin začal otevřeně kritizovat.

Rozsah spolupráce wagnerovců a ruských ozbrojených sil byl dlouho nejasný. Na konci podzimu však wagnerovci našli způsob, jak se napojit na ruské vojenské struktury. Podle Serhije Čerevatého, mluvčího ukrajinského východního velení, se tento okamžik shoduje se jmenováním nového operačního velitele ruských sil, generála Sergeje Surovikina, jehož jmenování Prigožin dlouhodobě prosazoval.

Od té doby mohou wagnerovci využívat ruskou armádní logistiku, tvrdí ukrajinský mluvčí, a dokonce začali bojovat po boku elitních úderných oddílů pravidelných ruských sil. Nedávné nezdary u Bachmutu a problémy v logistice nicméně napětí mezi wagnerovci a ruskou armádou opět zesílily.

Putin vyhrožuje Kyrgyzům: Neměňte sovětské názvy, jinak skončíte jako Ukrajina

Ruská pýcha dostala políček: kyrgyzský parlament chce odstranit ruská místní jména z komunistické éry.

Na konci prosince wagnerovci uveřejnili video, na němž dva vojáci nevybíravě kritizují nejvyššího velitele ruských ozbrojených sil, generála Valerije Gerasimova. Vojáci, kteří skryli svou totožnost za šátky, ale patrně bojovali u Bachmutu, si na videu stěžovali, že jim nejvyšší velitel ruských vojsk zadržuje dodávky munice. „My tady bojujeme s celou ukrajinskou armádou, a kde jsi ty? To, co jsi, se dá popsat jenom jediným slovem – buzna.“ Gerasimovovi spojenci výlev odsoudili, ale Prigožin se později svých mužů veřejně zastal.

Novoroční ukrajinský raketový útok na kasárna v Makijivce, šedesát kilometrů od Bachmutu, ještě zesílil nacionalistickou kritiku ruského armádního velení. Budovu nad ránem zasáhly přinejmenším čtyři střely z amerického salvového raketometu HIMARS a zabily desítky (vesměs čerstvě mobilizovaných) ruských vojáků. Rusové tvrdí, že jich zahynulo 89, Ukrajinci udávají přinejmenším čtyři stovky.

Igor „Strelkov“ Girkin, excentrický bývalý zpravodajec, jenž nese velký podíl na rozpoutání války v Donbasu v roce 2014, tvrdí, že ruské generály varoval, že by Ukrajinci mohli na kasárna vypálit rakety HIMARS. „Jsou (generálové) ze zásady nepoučitelní,“ vyštěkl. Někteří lidé v Rusku se snaží svalit vinu na samotné nové odvedence, když spekulují o tom, že Ukrajinci kasárna zaměřili, protože vojáci v rozporu s rozkazy používali mobilní telefony.

Putin vyhrožuje ničivými „superzbraněmi“. Máme se skutečně bát?

Neviditelné hypersonické rakety, lasery oslepující vesmírné satelity či autonomní torpéda schopná pod hladinou oceánů rozpoutat apokalypsu. Máme brát ruské údajně neporazitelné zbraně opravdu vážně?

Girkin má mezi nacionalisty solidní podporu, ale moskevské představitele daleko víc znepokojuje soustavně stoupající Prigožinova hvězda. Jejich obavy zesílily v říjnu a listopadu, kdy podle moskevské politoložky Tatjany Stanovajové lidé z prezidentské kanceláře zjistili, že si bývalý vězeň vytvořil přímý kanál k Vladimiru Putinovi. „Prigožin útočí na vládní instituce v podstatě z revolučních pozic a to mnohé z nich děsí.“

Protiváha wagnerovců

Ministr obrany Sergej Šojgu, jenž také bývá častým terčem kritiky wagnerovců, očividně nehodlá nic riskovat a na Donbas poslal svou vlastní žoldnéřskou skupinu zvanou Patriot. Ukrajinský mluvčí Čerevatyj říká, že přesná role Patriotu zatím zůstává nejasná. „Zdá se však pravděpodobné, že má sloužit jako protiváha wagnerovcům.“

V posledních projevech Putin zdůrazňoval nadřazenost řádného vojenského velení. Podle Stanovajové se však zdá, jako by ho netrápila rizika, jež představuje Prigožinova nesmlouvavá alternativa. „Putin v něm vidí člověka, který dokáže vybudit národ, a zástupce jakési podivné občanské společnosti.“

Proč Západ nechce jednoznačné vítězství Ukrajiny

Putinův odchod uvolní cestu vůdcům ještě agresivnějším a vyhlídkám na „skutečný ruský fašismus“, varuje britský historik.

V tuto chvíli každopádně bývalý trestanec zůstává pevnou součástí Putinova kruhu. Ale jestliže byl Putin kdysi považován za nezranitelného, kvůli spekulacím o tom, že má rakovinu, a pochybnostem o jeho vojenském úsudku už to dávno není pravda. Pokud by se situace na bojišti dál zhoršovala, mohl by v Moskvě vypuknout mocenský boj.

Bezprostřední reakcí na vážné a prohlubující se vojenské problémy Rusů na Ukrajině však pravděpodobně bude další vlna mobilizace. Ukrajinci se domnívají, že může začít každým dnem. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov se na přelomu roku nechal slyšet, že by ji mohlo doprovázet vyhlášení stanného práva.

Bachmut s nejvyšší pravděpodobností pocítí jakýkoli nárůst počtu ruských vojáků na frontě, což už ostatně zažívá několik měsíců. „Jeden den jsou úplně rozložení, druhý den doplňují stavy, tak je to pořád,“ říká Hervolskyj. „Bojujeme dál. Ale zdá se, že to množství sraček, které jsou schopni vrhnout na Bachmut, nebere konce.“