Vybrané články
z týdeníku The Economist

Na zeleném kolotoči. Ceny komodit dál rostou

Ceny komodit prudce rostou. Rozbíhá se nový supercyklus?

Na zeleném kolotoči. Ceny komodit dál rostou
ilustrační foto | Shutterstock.com

Největším komoditním příběhem roku 2020 byl pokles. Poté, co koronavirová pandemie zastavila cestování, ceny ropy spadly jako z útesu, a chvíli se dokonce pohybovaly v podzemí: V dubnu se futures na ropu WTO obchodovaly za méně než nic. Nad 45 dolarů za barel se ropa vyškrábala až v listopadu – pod vlivem optimismu z vývoje vakcín. Celkově pro komodity však rok 2020 nebyl zdaleka tak špatný. Dokonce byl možná začátkem mimořádného růstu jejich cen.

V srpnu vůbec poprvé přesáhla cena zlata dva tisíce dolarů za unci, protože kvůli nízkým úrokovým sazbám byl pro investory drahý kov zajímavější než státní dluhopisy. Rostly i ceny dalších komodit, a to nejen z dubnových hlubin virem vynucených uzávěr, ale od samého počátku roku 2020, než vůbec pandemie začala. Podle odhadu banky Citigroup dosáhla hodnota spravovaných komoditních aktiv v prosinci rekordní výše 640 miliard dolarů, což znamená čtvrtinový roční přírůstek. Do 11. ledna letošního roku se dokonce i na ropu silně zatížený komoditní index S&P GSCI vyšplhal na úrovně ze stejného období loňského roku. Debata se nyní točí okolo toho, jak rychle se ceny ropy vzpamatují a jak vysoko vyletí ostatní komodity.

Covid a La Niña

To závisí na tom, zda síly, které tlačily vzhůru ceny určitých komodit v roce 2020, budou účinkovat i v roce letošním, nebo zda je nahradí ještě silnější růstové motory. Loni se Čína projevila jako nenasytný dovozce, když zvýšila investice a naplňovala strategické rezervy. Nejvíce z toho těžila železná ruda a měď, které se nejvíce využívají v ocelářských a elektrárenských projektech, ale také „měkké“ komodity, jako jsou pšenice, sója a vepřové. To se navíc sešlo s omezením nabídky. Epidemie covidu-19 uzavřela několik železných dolů v Brazílii. Nedostatek srážek v Jižní Americe v důsledku jevu La Niña zvýšil ceny zemědělské produkce.

Letos už se projevily první známky omezení nabídky. Jedenáctého ledna zrušila Argentina zákaz vývozu kukuřice, ale zavedla stropy. Rusové hodlají od půlky února uvalit clo na vývoz pšenice. Velké doly čelí riziku dalších omezení. Protesty v peruánském dole Las Bambas například rozdmýchaly obavy z narušení dodávek mědi.

Mezitím ceny ropy pomalu stoupají, střídavě jim pomáhají naděje spojené s vakcínami a srážejí je zprávy o dalších lockdownech. Aby podpořila růst cen, oznámila Saúdská Arábie teď v lednu, že v únoru a březnu sníží těžbu o další milion barelů denně.

K růstu cen mohou přispět ještě dva další trendy. Zaprvé očkování obyvatel v největších světových ekonomikách nakonec umožní větší míru cestování a obchodování. A zadruhé je tu velký výdajový balík, kterým chtějí američtí demokraté stimulovat ekonomickou aktivitu, a tudíž i spotřebu komodit. To může oslabit dolar, což zlevní dolar, a tedy i ropu a další komodity denominované v dolarech pro kupující na rozvojových trzích, zvýší poptávku a následně postrčí ceny komodit ještě výš.

Příznivci růstu cen komodit v čele s Jeffem Curriem z banky Goldman Sachs tvrdí, že ceny komodity poženou nahoru dlouhodobé trendy celou následující dekádu. „Samotná pandemie je strukturálním katalyzátorem komoditního supercyklu,“ domnívá se Currie. Kromě slabšího dolaru a zvýšené poptávky po komoditách může mít pandemie synchronizační účinky na některé velké světové ekonomiky.

Jestli splní sliby

Vlády v Americe, Evropě a v Číně se hlásí k podpoře zelených investic a snižování příjmových rozdílů. Podpora chudých domácností má disproporční vliv na spotřebu, upozorňuje Currie, což v důsledku nahrává cenám komodit. A zelené investice – od nabíjecích stanic elektromobilů po větrníky – jsou komoditně intenzivní. První roky zelených investic mohou dokonce zvýšit i poptávku po ropě, protože vzroste zaměstnanost a hospodářská aktivita. Goldman Sachs odhaduje, že dvoubilionový stimul během dvou let zvedne americkou poptávku po ropě o 200 tisíc barelů denně, tedy o jedno procento. 

Skeptici očekávají mírnější růst. V krátkodobém výhledu, upozorňuje Ed Morse ze Citigroup, nepodporují investorskou sázku na měď ani poptávkové trendy, ani ty spotřební. Těsnou demokratickou většinu v Senátu lze jen stěží považovat za záruku, že klimatický plán prezident Joea Bidena skutečně projde. „Na poptávkové straně nevidíme nic ani zdaleka tak komoditně intenzivního jako v první dekádě 21. století,“ říká Morse.

Předchozí supercyklus roztáčela urbanizace, investice a vzestup střední třídy na rozvíjejících se trzích, zejména v Číně. Vlády od Berlína po Peking nyní vyhlašují, že chtějí zahájit nový druh transformace. Ceny komodit v příštích deseti letech budou hodně záviset na tom, jestli skutečně udělají, co říkají, že udělají.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní