Na zeleném kolotoči. Ceny komodit dál rostou

Největším komoditním příběhem roku 2020 byl pokles. Poté, co koronavirová pandemie zastavila cestování, ceny ropy spadly jako z útesu, a chvíli se dokonce pohybovaly v podzemí: V dubnu se futures na ropu WTO obchodovaly za méně než nic. Nad 45 dolarů za barel se ropa vyškrábala až v listopadu – pod vlivem optimismu z vývoje vakcín. Celkově pro komodity však rok 2020 nebyl zdaleka tak špatný. Dokonce byl možná začátkem mimořádného růstu jejich cen.

V srpnu vůbec poprvé přesáhla cena zlata dva tisíce dolarů za unci, protože kvůli nízkým úrokovým sazbám byl pro investory drahý kov zajímavější než státní dluhopisy. Rostly i ceny dalších komodit, a to nejen z dubnových hlubin virem vynucených uzávěr, ale od samého počátku roku 2020, než vůbec pandemie začala. Podle odhadu banky Citigroup dosáhla hodnota spravovaných komoditních aktiv v prosinci rekordní výše 640 miliard dolarů, což znamená čtvrtinový roční přírůstek. Do 11. ledna letošního roku se dokonce i na ropu silně zatížený komoditní index S&P GSCI vyšplhal na úrovně ze stejného období loňského roku. Debata se nyní točí okolo toho, jak rychle se ceny ropy vzpamatují a jak vysoko vyletí ostatní komodity.

Covid a La Niña

To závisí na tom, zda síly, které tlačily vzhůru ceny určitých komodit v roce 2020, budou účinkovat i v roce letošním, nebo zda je nahradí ještě silnější růstové motory. Loni se Čína projevila jako nenasytný dovozce, když zvýšila investice a naplňovala strategické rezervy. Nejvíce z toho těžila železná ruda a měď, které se nejvíce využívají v ocelářských a elektrárenských projektech, ale také „měkké“ komodity, jako jsou pšenice, sója a vepřové. To se navíc sešlo s omezením nabídky. Epidemie covidu-19 uzavřela několik železných dolů v Brazílii. Nedostatek srážek v Jižní Americe v důsledku jevu La Niña zvýšil ceny zemědělské produkce.