Vybrané články
z týdeníku The Economist

Na toho zbylo, na toho už ne

Vakcín bude dost pro všechny. Tedy když se bohaté země podělí.

Na toho zbylo, na toho už ne
ilustrační foto | Shutterstock.com

Covid-19 se poslední dobou znepokojivě rychle šíří, ale vakcín, které by jej měly zastavit, přibývá ještě rychleji. Za dva měsíce od začátku masového očkování bylo podáno přinejmenším 148 milionů dávek – tedy víc, než kolik bylo po celém světě pozitivních testů na koronavirus. Každý týden nyní přibude dalších 39 milionů podaných vakcín.

 

Nové vakcíny se podařilo vyvinout a otestovat nebývale rychle. Podle údajů analytické společnosti Airfinity se v nejrůznějších fázích rozpracovanosti nachází celkem 378 vakcín proti covidu-19. Tři z nich (od Pfizeru, Moderny a společnosti AstraZeneca) už splnily přísné regulatorní podmínky pro schválení alespoň v jedné západní zemi, dvě další (vyrábějí je Novavax a  Johnson & Johnson) by měly schvalovacím procesem projít zanedlouho. Několik dalších států schválilo k použití také dvě vakcíny z Číny a jednu ruskou.

Teoreticky dost

Výrobci těchto osmi očkovacích látek podepsali kontrakty na dodání 7,9 miliardy dávek ročně a uvádějí, že mají kapacity k uspokojení dodávek na dalších 4,3 miliardy. Dosud však byla vyrobena jen malá část a dají se očekávat nejrůznější zpoždění při výrobě. V mnoha případech také může trvat měsíce, než se vyrobené vakcíny dostanou k lidem. Do konce roku 2021 by každopádně farmaceutické firmy teoreticky měly zvládnout vyrobit 2,1 vakcíny – tedy víc než jednu celou kompletní sadu – pro každého z 5,8 miliardy dospělých lidí na planetě. (Děti se zatím neočkují, protože vědci teprve zkoumají bezpečnost a účinnost vakcín na ně.)

 

V praxi však, i kdyby všechno běželo podle plánu, bude většina světa muset čekat déle, protože distribuce vakcín není rovnoměrná. V 54 bohatých státech žije 18 procent dospělých  obyvatel Země, ale objednaly si rovných 40 procent vakcín – dost na to, aby každý jejich dospělý občan dostal 2,5 dávky. EU si zasmluvnila víc vakcín, než bude vůbec moct použít, ale některé země – jako třeba Německo – navíc uzavírají separátní dohody. Kanada si objednala šílených 11 vakcín na dospělého člověka.

Jinde na světě bude vakcín výrazně méně, v průměru 1,5 vakcíny na dospělého. Rusko a Čína si pravděpodobně vystačí s vakcínami vlastní výroby. A indický Serum Institut, největší výrobce očkovacích látek na světě, hodlá polovinu své produkce vyčlenit pro domácí účely.

Podle počtu obyvatel

Mnozí ostatní spoléhají na Covax, globální koalici, která má distribuovat vakcíny proti covidu-19. Ta by měla zajistit přinejmenším 1,8 miliardy dávek pro 92 chudých a středněpříjmových zemí ročně. Distribuovat je bude podle velikosti jejich populací (o konkrétních dodávkách se pak bude rozhodovat v závislosti na závažnosti pandemické situace v jednotlivých státech).

 

Má to však háček. Kritérium celkového počtu obyvatel nahrává zemím s velkým počtem dětí, které se sice započítají při rozhodování o množství alokovaných vakcín, očkovány však pravděpodobně nebudou. Podle tohoto klíče pak například Niger, kde žije 50 procent lidí mladších 15 let, dostane z Covaxu v průměru 2,1 vakcíny na jednoho obyvatele. Naproti tomu Severní Korea, která má 80 procent dospělé populace, může počítat maximálně s 0,7 vakcíny na jednoho.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní