Na kolik přijde jaderná skládka

Taxonomie oživila debatu o radioaktivním odpadu. Zda si ho můžeme vůbec dovolit, však zůstává stranou

Poslední týdny rozvířily diskuse ohledně výstavby hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Příčinou bylo zveřejnění evropské taxonomie, která považuje investice do nových jaderných elektráren za ekologické pouze v případě, že budou mít problém s radioaktivním odpadem vyřešen do roku 2050. To je o patnáct let dříve, než Česko zprovoznění úložiště plánovalo. V tomto termínu se mělo začít teprve stavět.

Diskuse se zatím vedly kolem toho, zda je možné celý proces urychlit. Mimo zřetel zůstala otázka, zda Česko bude mít na úložiště v předsunutém termínu vůbec dost peněz. Konečná cena závisí především na tom, kolik paliva jaderné elektrárny spotřebují, a tedy jak dlouhá bude jejich životnost a zda vzniknou nové jaderné bloky. Na tom samém však závisí i dostatek financí. Příprava, výstavba a provoz úložiště se platí z jaderného účtu, na který odvádí ČEZ 55 korun za každou megawatthodinu vyrobenou v jaderných elektrárnách. Otázka tedy zní, zda se o patnáct let dříve podaří vyrobit pro stavbu úložiště dostatek jaderné elektřiny.

Osmdesát miliard v termínu

Úložiště má dle odhadů přijít na 111 až 130 miliard korun v cenách z roku 2011. Současný stav jaderného účtu je 31,7 miliardy korun. Náklady vzrostou kvůli inflaci, zhodnocují se však i peníze na účtu. Temelín a Dukovany vyrobily v uplynulém desetiletí v průměru 28,89 terawatthodiny elektřiny ročně. Pokud by si udržely produkci na současné úrovni a Dukovany běžely skutečně až do roku 2047, znamenalo by to dalších zhruba 44 miliard. Počítejme optimisticky, že se podaří vybudovat nový blok v Dukovanech opravdu do roku 2036, ale pesimisticky, že už nevznikne žádný další. Reaktor o 600 megawattech by podle serveru Stromrechner.com mohl vyrobit 5256 gigawatthodin elektřiny ročně. Do zprovoznění úložiště by tedy přispěl dalšími čtyřmi miliardami. Dohromady by tedy mohlo být v roce 2050 k dispozici osmdesát miliard korun.

Na přípravu a výstavbu úložiště má však padnout jen asi méně než polovina prostředků, a peněz by tedy bylo v termínu dost. Otázkou je, zda si zrychlení výstavby nevyžádá navýšení nákladů. A pak také následný provoz.

Nový blok, životnost, odstávky

Staré Dukovany už nebudou fungovat a Temelín pojede jen dalších deset let. Na účet tak dosype ještě asi 8,7 miliardy. Nový dukovanský blok by do konce své životnosti přidal dalších deset miliard. Jsme tedy nějakých 13 až 32 mi­liard v minusu.

Jde samozřejmě o velmi hrubý výpočet a konečné náklady ovlivní mnoho faktorů, jako třeba zda se podaří postavit více bloků, prodloužit provoz existujících na mimořádně dlouhou dobu nebo zda stárnoucí elektrárny nebudou trpět častými odstávkami, a tedy i méně platit. Stát může samozřejmě odvod na jaderný účet kdykoli zvýšit. To se však odrazí na rentabilitě výroby. Právě to by mělo být zohledněno v probíhající debatě o výstavbě nových elektráren výrazně silněji, než je tomu nyní. Pokud taxonomie tuto otázku nadnese, bude to jen dobře.