Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Na biologii záleží

Sport by měl mít dvě kategorie – otevřenou a ženskou.

Na biologii záleží
Transgender plavkyně Lia Thomasová (vlevo) po vítězném závodě | foto Profimedia.cz

Lia Thomasová studuje na Pensylvánské univerzitě a je vynikající plavkyně. Soupeřky běžně poráží o deset vteřin a láme rekordy. Její úspěch stojí na třech pilířích. Prvním je přirozený talent. Druhým neúnavný trénink. A třetím biologie.

Thomasová se totiž identifikuje jako žena, ale narodila se jako muž. Jelikož lidé nedokážou změnit své pohlaví (na rozdíl od genderové sebeidentifikace), je biologicky stále mužem. V předvečer svého dosud největšího závodu se Thomasová ocitla ve středu velmi vyhrocené debaty o tom, zda trans ženy – tedy muži, kteří se identifikují jako ženy – smějí soutěžit v ženských kategoriích. To je potom součástí širší diskuse – mohou brutální biologická fakta v některých případech přebít niterné lidské pocity o vlastní sebeidentifikaci?

Školáci rychlejší

The Economist se domnívá, že je téměř vždy nefér umožnit transgenderovým ženám soutěžit v ženských sportovních kategoriích. Výhody, které jim propůjčuje mužská puberta, jsou tak velké, že je biologické ženy sportovkyně jednoduše nemohou překonat při sebevětším talentu a tréninkovém nasazení. Ženský rekord Florence Griffithové-Joynerové v běhu na sto metrů platí už více než třicet let. Muž, který by běžel ve stejném čase, by se ani nekvalifikoval na olympiádu, natož aby dostal šanci zaběhnout si finále. V roce 2016 na americkém středoškolském šampionátu sprintovali čtyři z osmi účastníků finálového běhu na sto metrů rychleji.

Velká část mužské biologické výhody spočívá v testosteronu, silném anabolickém steroidu, jehož hladina v mužském těle prudce stoupá v pubertě. Po mnoho let se různé sportovní svazy po vzoru Mezinárodního olympijského výboru snažily tento problém vyřešit tak, že umožňovaly trans ženám účastnit se ženských soutěží, pokud braly léky snižující hladinu testosteronu v těle. Výzkumy však dokazují, že tyto metody nezaručují férové výchozí podmínky. Ukazuje se totiž, že potlačení hladiny testosteronu u dospělých má jen velmi malý vliv na výhody získané muži během puberty.

Nejen ve sportu

Sporty proto musejí volit mezi inkluzí a férovostí – a měly by zvolit fair play. To neznamená, jak někteří tvrdí, že by měly být trans ženy zcela vyloučeny ze sportu. Jednou z možností je ponechat ženskou kategorii a tu mužskou nahradit takzvaně „otevřenou“. První by byla omezena biologií, druhá otevřená pro všechny.

Sport je veřejná záležitost a jeho výsledky lze objektivně měřit. Díky tomu je snazší argumentovat, že v některých případech hrubá biologická fakta jednoduše převyšují subjektivní pocit lidské identity. Stejnou logiku však lze použít i jinde. V některých zemích, například v Británii, Kanadě a některých státech USA, je možné, aby vězeň prohlásil, že se cítí být ženou, a je umístěn v ženské věznici. Nikdo přitom zjevně nedomyslel, jaké nebezpečí mohou v důsledku toho někteří predátorští muži, kteří zneužijí těchto pravidel, znamenat pro vězeňkyně. Automatické spojování pohlaví a genderu v podání agilních státních úředníků také může znehodnotit oficiální statistiky všeho, nerovností v příjmech počínaje a kriminalitou konče.

Tyto argumenty se samozřejmě dají snadno překroutit a zneužít. Bigotnost najdete všude, ale je třeba jí vzdorovat. Nechat lidi, aby si vybrali, kým se cítí být, většinou nestojí skoro nic. V těch výjimečných případech, kde se právo na sebeidentifikaci dostává do konfliktu s jinými právy, musí společnost vše citlivě zvážit a s otevřenýma očima hledat kompromis.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.