Muži, kteří zachraňují zebry

Karamoja, Kopenek, Greek River Creek, Nabiswa. Tahle jména jsem uměl jako osmiletý kluk nazpaměť. Bodejť by ne, když byla mnohokrát zmiňována v mé tehdy nejoblíbenější knížce „Sen safari“, loveckém deníku ředitele zoo ve Dvoře Králové nad Labem Josefa Vágnera a jeho ženy Zdeňky z jeho prvních tří výprav do Ugandy. Po padesáti letech sedím v lesním altánku v liberecké zoo se zoologem Lubošem Melicharem, který loni na výpravě do severovýchodní Ugandy spolu s několika českými a slovenskými kolegy bývalý Vágnerův odchytový tábor objevil.

„Byla to shoda jedné nešťastné náhody, následovaná několika velmi šťastnými náhodami. Na společnou cestu do Ugandy nemohl ze zdravotních důvodů na poslední chvíli odcestovat Luděk Čulík z dvorského Safariparku,“ vypráví Melichar. V již zaplacené výpravě se tak objevilo jedno volné místo, které zaplnil veterinář Uganda Wildlife Authority (UWA) Robert Aruho. To se ukázalo jako velká výhra, protože pomohl výpravě zajistit vstup na území, kam se jen tak někdo nedostane, včetně doprovodu nejzkušenějších strážců zvěře. 

Samotná oblast Karamodža byla donedávna mírně řečeno neklidná a teprve nedávno se podařilo příslušníky stejnojmenného kmene odzbrojit. Česko-slovenská expedice do Ugandy přinesla díky Aruhovi pozitivní zjištění, že v národním parku Kidepo Valley žije stabilní a mírně rostoucí populace zeber, a především se podařilo potvrdit jejich výskyt v Pian Upe, kde přežívá malá populace.