Vybrané články
z týdeníku The Economist

Může Evropa zezelenat bez jádra?

Německo by chtělo, aby se unijní státy po jeho vzoru vzdaly atomových elektráren. Téměř nikomu se nechce.

Může Evropa zezelenat bez jádra?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Když před deseti lety spláchla tsunami fukušimský jaderný reaktor v severním Japonsku a způsobila jadernou katastrofu, rozhodlo se Německo, že postupně vyřadí z provozu všech dvanáct svých jaderných elektráren. První byly zavřeny během několika měsíců. Ve zbývajících třech vytáhnou palivové tyče naposledy na konci roku 2022.

Německo chce být do roku 2045 uhlíkově neutrální. Evropská unie se plánuje dostat s emisemi skleníkových plynů na čistou nulu v roce 2050. Může však Evropa dosáhnout stanovených cílů, když se její největší ekonomika vzdala jaderné energie? Evropské země, které vyrábějí jadernou energii, mají setrvale nižší produkci oxidu uhličitého než ty, které jádro neštěpí. Mezi lety 2000 a 2019 bylo v Německu množství emisí v přepočtu na jednoho obyvatele o 43 procent vyšší než v zemích vyrábějících jadernou energii. Hlavně proto, že Němci stále ještě spoléhají při výrobě elektřiny a při vytápění na fosilní paliva. Jiné země, například Dánsko a Island, dokázaly zredukovat emise bez využití jaderné energie – obě však těží z větrných pobřeží, na kterých se vrtule elektráren otáčejí o poznání intenzivněji.

 

Většina Němců rozhodnutí v roce 2011 podporovala a řada z nich stále podporuje. Strana zelených, která podle odhadu The Economist získá v Bundestagu přinejmenším 14,5 procenta, se ve svém volebním programu zavázala, že bude u ostatních evropských zemí lobbovat za opuštění jaderné energie. V červenci se objevila zpráva, že se Německu podařilo získat podporu Rakouska, Dánska, Lucemburska a Španělska a společně se hodlají postavit proti plánům EU klasifikovat z investičních důvodů jadernou energii jako „zelenou“ (EU zatím nedospěla k rozhodnutí).

Většina německých sousedů neposlouchá. Ze sedmnácti evropských zemí, které vyrábějí jadernou energii, plánuje uzavření elektráren v dohledné době jen Británie, jež ovšem stále staví nové. Švýcarsko sice zakázalo výstavbu nových jaderných elektráren, těm stávajícím ovšem umožní fungovat, „dokud to bude bezpečné“. Polsko, které je výrazně závislé na uhlí, začne s výstavbou první jaderné elektrárny v roce 2026. V březnu adresovali lídři České republiky, Francie, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska Evropské komisi stížnost na to, že „se některé členské státy ohrazují“ vůči jejich produkci jaderné energie.

S blížícími se volbami bude v Německu, jež se vzpamatovává z nedávných katastrofálních povodní, globální oteplování vysoko na seznamu veřejné agendy. Kvalitně regulovaná jaderná energie je bezpečná a představuje stabilní zdroj elektřiny zbavené emisí. Přesto se o ní někteří politikové zdráhají bavit. Armin Laschet, lídr Křesťanskodemokratické unie, který by se mohl stát příštím kancléřem, pouze řekl, že by se země jako první měla zbavit uhlí a poté jaderné energie. Krajně pravicová Alternativa pro Německo je tak jedinou německou stranou, jež navrhuje návrat k jaderné energii. Pro většinu německých politiků je představa návratu k jádru stále příliš toxická.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.