z týdeníku The Economist
Muskova jízda na praseti
Neurověda není raketové inženýrství, ale sázet na to, že s ní Elon Musk nepohne, by nebylo moudré.

Lidé občas ve volných chvílích sní o budoucnosti. O autech, která se dokážou řídit sama. O cestování na jiné planety. O přesouvání předmětů pouhou silou myšlenky. Ať už máte jakýkoliv sen, Elon Musk se ho nejspíš právě teď snaží zrealizovat. Samořiditelná auta a cestování na Mars spadají do sféry působení dvou jeho firem, Tesly a SpaceX. A hýbáním s předměty silou myšlenky se zabývá třetí, Neuralink. Během prezentace vysílané 28. srpna přes internet Musk předvedl, jaký pokrok jeho společnost udělala. Vrcholným bodem programu bylo představení Gertrude, prasete, které má v mozku implantovaný čip.
Elektrické signály v mozku jsme s technikou zvanou elektroencefalograf (EEG) začali sledovat před více než sto lety a v současnosti je to zcela běžná věc. Obvykle to znamená neinvazivním způsobem přidělat k hlavě elektrody, ačkoliv někdy je nutné dráty do kůže na temeni hlavy nebo dokonce přímo mozku invazivně zavést.
Gertrude na scéně
Neinvazivní EEG přináší užitečné informace a je možné jej využít na takové věci, jako je hraní jednoduchých počítačových her pomocí softwaru, jenž interpretuje získané signály a mění je v pokyny. Je to nicméně velice humpolácký přístup k monitorování aktivity orgánu obsahujícího 85 miliard nervových buněk, mezi nimiž probíhají biliony interakcí. Invazivní EEG poskytuje mnohem detailnější údaje o těchto nervových buňkách v podstatně vyšším rozlišení, nicméně vzhledem k nezbytné operaci se tak děje za cenu mnohem vyššího rizika. Zařízení, jehož je Gertrude nositelkou, je známé jako BCI (neboli rozhraní propojující mozek s počítačem), a tím, že ze záznamníku EEG vytváří potenciálně permanentní implantát, posouvá invazivnost o stupeň dál.