Mstislav Rostropovič: Hudbě netřeba překladatelů
Je skvělé mít technologický pokrok, ale je třeba mít nějakou duševní rovnováhu, prostor pro lidskou krásu
Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.
V srpnu 1991 zorganizovali konzervativní sovětští komunisté protigorbačovovský puč a v ulicích Moskvy se objevily tanky. Na druhý den tam přistálo letadlo mířící z Paříže do Japonska. Vystoupil z něj mírně tělnatý šedesátník, umluvil úředníky, aby jej i bez víza pustili z letiště(!), vydal se rovnou za Borisem Jelcinem a postavil se vedle něho na barikádu. Mstislav Rostropovič pomohl Rusům udržet naději na lepší poměry, tehdy reálnou.
Věděl jste, že riskujete život?
Nebylo to příjemné. Čekali jsme, až na nás zaútočí. Mysleli jsme si, že to udělají.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
