Mrtví se počítají až po epidemii

Švédský přístup k epidemii se vyplatí studovat. V případě druhé vlny se mu nevyhnou ani jiné země, pokud nechtějí zbankrotovat.

Mrtví se počítají až po epidemii
Švédsko zvolilo při epidemii cestu bez zákazů. Hlavní epidemiolog Anders Tegnell uznává, že to byla chyba. Dnes by byl prý přísnější. | Profimedia.cz

Dánové a Norové se budou moci navštěvovat od poloviny června téměř bez omezení, oznámily minulý týden dánská premiérka Mette Frederiksenová a norská šéfka kabinetu Erna Solbergová. Dobrou zprávu hned následovala jedna horší: uvolnění hranic se nebude týkat celé Skandinávie. Vstup je zakázán Švédům.

Podobný verdikt si Stockholm vyslechl například i na Kypru. Ani tam nejsou lidé ze Švédska vítáni.  Jde o důsledek uvolněného přístupu k epidemii, který Stockholm zvolil. Kvůli němu severská země vykazuje daleko vyšší počty nakažených i mrtvých; v přepočtu obětí na sto tisíc obyvatel je dokonce jednou z nejvíce zasažených zemí na světě. Státy, které se vydaly represivní cestou, proto považují Švédy za příliš velké riziko.

Ekonomika zatím „drží“

Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, stratég určující postup během epidemie, si nicméně stále stojí za svým. A to i přes skutečnost, že v polovině minulého týdne přesáhl počet obětí čínské chřipky hranici 4,5 tisíce. Pro srovnání: v sousedním Norsku je jich jen 237, ve Finsku 320 a v Dánsku 580.

Minulý týden ale i přesvědčený zastánce řízeného promořování populace couvl. V rozhovoru pro švédská média se nechal slyšet, že kdyby měl před třemi měsíci stejné informace, jaké má dnes, nejspíš by doporučil přísnější postup. A že počet obětí mohl být nižší.

Řada kritiků ležérního postupu tvrdí, že Švédsko neuzavřelo ekonomiku, protože upřednostnilo  hospodářské argumenty před lidskými životy. To ale Tegnell odmítá – mrtví se podle něj budou počítat až na konci pandemie. Ani jiné země se prý vyšším počtům nevyhnou po příchodu dalších vln nákazy.

Přesto první statistiky potvrzují, že přístup Stockholmu přece jen jisté ekonomické ovoce nese. V prvním kvartálu hospodářství ještě rostlo. Meziroční růst byl sice minimální, podle Eurostatu jen 0,1 procenta meziměsíčně. Norská ekonomika nicméně ve stejném období klesla o 1,5 a dánská skoro o dvě procenta.

Export stáhne Švédy do recese

Z celoročního pohledu se nicméně ani Švédsko recesi nevyhne. Ministryně financí Magdalena Anderssonová na konci května odhadla celoroční pokles hrubého domácího produktu na sedm procent. Jen o málo optimističtější jsou analytici Swedbank, kteří hovoří o zhruba pětiprocentním snížení HDP. Nezaměstnanost už na konci května vzrostla o procentní bod na 7,9 procenta.

Ekonomické problémy mají dvě hlavní příčiny. Tou první je, že vláda sice žádný lockdown oficiálně nevyhlásila, zodpovědní Švédové si ale vzali k srdci její doporučení a de facto se zamkli doma dobrovolně. Například tržby restaurací spadly v dubnu meziročně o dvě třetiny a kina na tom byla ještě hůř – v březnu přišla o dvě třetiny a v dubnu dokonce o 96 procent návštěvníků.

Druhým důvodem je silná závislost na turismu a mezinárodním obchodu. Švédsko se sice zahraničním návštěvníkům neuzavřelo, přesto cestovní ruch skomírá stejně jako v jiných zemích. Cizinci jednoduše o dovolenou v zemi nemají zájem. V letní sezóně hotely, restaurace a další zařízení sázející na turisty čekají problémy kvůli obavám z místního vývoje epidemie, a to možná  paradoxně horší než jinde, kde vlády postupně ekonomiku otvírají. 

Velké problémy má i průmysl. Téměř polovina švédského HDP pochází z exportu a ten utrpěl stejné rány jako všude po světě. Ačkoliv by Švédové rádi vyráběli a vyváželi, nebylo komu prodávat. Například Volvo tak propustilo přes tisíc zaměstnanců a na nucenou dovolenou musely také stovky  významného exportéra Electrolux. Výsledkem je, že podle průzkumů se až dvě pětiny firem obávají bankrotu.

Na hodnocení je brzo

Jaké jsou dosud hlavní klady a zápory švédského experimentu? Z ekonomického hlediska jsou pozitiva zřejmá. Ekonomika spadla méně než v jiných zemích a rychlejší bude i její restart. Lékařský pohled zase naznačuje, že do budoucna může být vyšší promořenost populace (byť v nejvíc zasaženém Stockholmu podle studií nepřekročila 20 procent) výhodou.

Za hlavní negativum i Anders Tegnell označuje, že se nepodařilo ochránit nejzranitelnější skupiny obyvatel. Téměř polovina všech úmrtí připadá na klienty domovů důchodců a dalších ošetřovatelských zařízení. A ani ekonomické argumenty nejsou úplně oslňující.

Přesto zatím není na místě se švédskému postupu vysmívat. Pokud skutečně na podzim přijde druhá vlna epidemie, budou se muset i ostatní země zachovat stejně. V opačném případě si dalším lockdownem definitivně rozvrátí ekonomiku. I proto je dobré švédský model dobře sledovat a učit se na jeho úspěších i chybách.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Let č. 666
  • Česku chybí řepka
  • Krizové letopisy
Objednat nyní