Možná je pandemie úlitba, říká šéf fondu Gradus Votruba

Díky koronaviru budeme moci přehodnotit celou škálu nemocí včetně vysokého tlaku, říká Michal Votruba, šéf investičního fondu Gradus.

Možná je pandemie úlitba, říká šéf fondu Gradus Votruba
Šéf investičního fondu Gradus Michal Votruba | Archiv

Říct, že biotechnologie jsou v kurzu, by byl eufemismus. Do čehokoliv, co se vejde pod hlavičku „biotech“, se už zhruba rok sypou peníze ve velkém. „Spousta lidí prostě chtěla být v biotechu, i když o tom nic nevěděla. Teď probíhá taková pozitivní biotechnologická vlna a my si můžeme za dva tři roky říci, co z toho zbylo,“ domnívá se Michal Votruba.

Řadu lidí stále děsí rychlý vývoj vakcíny. Bylo to tak rychlé?

Když se podíváte, kolik vakcín je nyní ve výzkumu a budou předkládat letos v létě nějaké výsledky, dopočítáte se k číslu kolem 120. Ti, kteří už uspěli, už byli připraveni z minulých let, měli náskok, jen svoje programy uzpůsobili na covid a v rekordně krátkém čase se jejich produkty dostaly mezi lidi. Ti, kteří začínali od nuly, budou mít výsledky letos v létě a některé vakcíny budou ještě inteligentnější než ty od Moderny a Pfizeru. Můžeme se připravit na to, že vědecká realita se bude měnit třeba každé tři měsíce. Jsou na to peníze a společenská poptávka. Všichni chtějí, aby se svět vrátil do normálu. Ale co je normál? Krásnou studii udělal Bloomberg. Vypočítává v ní, že se k tomu normálu vrátíme ekonomicky, sociologicky, epidemiologicky někdy za pět až sedm let. Takže tu vlastně budeme mít nějakou novou realitu.

Předpokládáte, že se pozornost firem a investorů přesune do virologie třeba z onkologie?

Ono se spíš ukazuje, jak moc jsou si nádory s viry podobné. Nádorová buňka se chová v určitém ohledu velmi podobně jako virion – snaží se přežít, vyzrát na lidi. Viry jsou evolučně nuceny být čím dál chytřejší. Ukazuje se, že to, o čem víme nejméně, a co ale doopravdy funguje, je imunita. Různé druhy imunity, které v sobě máme, umíme popsat u jednotlivců – dá se analyzovat průběh nemoci u jednoho konkrétního pacienta, ale už se těžko zjišťuje, proč dva lidé se stejnou konstitucí ve stejné věkové skupině mají u stejné nemoci naprosto jiný průběh. To se teď bude řešit na úrovni onkologie. Takže to, co se událo na poli vakcín, otevírá nové možnosti, přitom je dost kapitálu a je o to zájem. Úspěch RNA vakcín otevírá nový způsob léčby. Budeme moci přehodnotit celou škálu nemocí včetně vysokého tlaku, protože řada z nich může mít řešení v ovlivňování podstaty choroby, nejen v úpravě symptomů.

Co to způsobí v medicíně?

Já jsem optimista. Věřím v přesah do preventivní medicíny. Zároveň, protože jsem realista, se obávám, že budu zklamaný. To, co se dnes dělá u testů na covid – tzv. sekvenování –, je další kapitola. Firmy budou hledat další využití pro tyto metody. Sekvenovat se dají nejen viry, ale i některé biomarkery, které naznačují budoucí problémy, například se štítnou žlázou, s ledvinami, s vysokým tlakem, s nějakým typem nádorů. Tím pádem si může člověk nechat rok co rok osekvenovat výtěr z pusy a bude o sobě vědět víc, než mu dnes řekne jakýkoliv doktor. To by mohl být skutečný podklad pro preventivní medicínu. Změní se i vztah doktora a pacienta. Dnes lékař zjišťuje, co mi je, ale v budoucnu to já už možná budu vědět a od doktora budu chtít vědět, co s tím dělat. Část péče přejde na lidi a jejich odpovědnost. To jsou ale hodně abstraktní myšlenky…

Pak tedy chápu ty investice do biotechnologií...

To je ale trochu sentiment. Investice jsou krátkodobá záležitost, a to ve výzkumu moc neplatí. Ve výzkumu může být milion dolarů utracený za měsíc. Teď do vědy a výzkumu natekla strašná spousta peněz, ale část investorů to časem omrzí, protože hned neuvidí výsledky. Když vidím, kam všude je teď nainvestováno, je jasné, že některé z těch investic jsou slepé uličky. Spousta lidí také chtěla prostě být v biotechu, i když o tom nic nevěděla. Teď probíhá taková pozitivní biotechnologická vlna a my si můžeme za dva tři roky říci, co z toho zbylo.

Zůstane z ní tedy něco hmatatelného?

Myslím si, že se věci posunou – vakcinace je obecně vnímána jako součást preventivní medicíny – tam určitě bude pokrok. Možnost, že se bude očkovat proti infarktu, bude velký mentální posun. I v rakovině jsou stovky očkovacích látek – to, že o nich neslyšíte, je dáno tím, že nemají prokázanou účinnost nebo narážejí na problém, že se nemohou používat dřív než v období samotné konečné léčby. Ještě před covidem bylo schválené očkování proti HPV virům, které způsobují rakovinu děložního hrdla. Tady jsou dvě možnosti – buď se holčička nechá očkovat preventivně, nebo je tu ale i možnost očkovat v dospělosti proti účinku viru na tkáň jako prevence proti růstu možného nádoru. Takových případů bude x. I viry způsobují nějaké nádory, takže tyto souvislosti se budou ještě více zkoumat. Ovlivní to také základní a aplikovaný výzkum, což uvidíme někdy za deset let, než se to přetaví v nějaké produkty.

Může se tedy nakonec covid pozitivně promítnout do výzkumu a vývoje?

Spousta pozitivních kroků už se udála, jak jsem o tom mluvil. Když se na to podíváme trochu filozoficky, může být to, co se nám stalo, z dlouhodobého hlediska to nejlepší. Lidé musejí měnit svůj přístup k životu a nestalo se tak v důsledku války. Už Václav Havel, když umíral, říkal, že svět se stává neudržitelným a že doufá, že najdeme nějakou cestu ven, aniž by musela přijít katastrofa a ozbrojený konflikt. Možná je pandemie ta úlitba.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní