Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Možná je pandemie úlitba, říká šéf fondu Gradus Votruba

Díky koronaviru budeme moci přehodnotit celou škálu nemocí včetně vysokého tlaku, říká Michal Votruba, šéf investičního fondu Gradus.

Možná je pandemie úlitba, říká šéf fondu Gradus Votruba
Šéf investičního fondu Gradus Michal Votruba | Archiv

Říct, že biotechnologie jsou v kurzu, by byl eufemismus. Do čehokoliv, co se vejde pod hlavičku „biotech“, se už zhruba rok sypou peníze ve velkém. „Spousta lidí prostě chtěla být v biotechu, i když o tom nic nevěděla. Teď probíhá taková pozitivní biotechnologická vlna a my si můžeme za dva tři roky říci, co z toho zbylo,“ domnívá se Michal Votruba.

Řadu lidí stále děsí rychlý vývoj vakcíny. Bylo to tak rychlé?

Když se podíváte, kolik vakcín je nyní ve výzkumu a budou předkládat letos v létě nějaké výsledky, dopočítáte se k číslu kolem 120. Ti, kteří už uspěli, už byli připraveni z minulých let, měli náskok, jen svoje programy uzpůsobili na covid a v rekordně krátkém čase se jejich produkty dostaly mezi lidi. Ti, kteří začínali od nuly, budou mít výsledky letos v létě a některé vakcíny budou ještě inteligentnější než ty od Moderny a Pfizeru. Můžeme se připravit na to, že vědecká realita se bude měnit třeba každé tři měsíce. Jsou na to peníze a společenská poptávka. Všichni chtějí, aby se svět vrátil do normálu. Ale co je normál? Krásnou studii udělal Bloomberg. Vypočítává v ní, že se k tomu normálu vrátíme ekonomicky, sociologicky, epidemiologicky někdy za pět až sedm let. Takže tu vlastně budeme mít nějakou novou realitu.

Předpokládáte, že se pozornost firem a investorů přesune do virologie třeba z onkologie?

Ono se spíš ukazuje, jak moc jsou si nádory s viry podobné. Nádorová buňka se chová v určitém ohledu velmi podobně jako virion – snaží se přežít, vyzrát na lidi. Viry jsou evolučně nuceny být čím dál chytřejší. Ukazuje se, že to, o čem víme nejméně, a co ale doopravdy funguje, je imunita. Různé druhy imunity, které v sobě máme, umíme popsat u jednotlivců – dá se analyzovat průběh nemoci u jednoho konkrétního pacienta, ale už se těžko zjišťuje, proč dva lidé se stejnou konstitucí ve stejné věkové skupině mají u stejné nemoci naprosto jiný průběh. To se teď bude řešit na úrovni onkologie. Takže to, co se událo na poli vakcín, otevírá nové možnosti, přitom je dost kapitálu a je o to zájem. Úspěch RNA vakcín otevírá nový způsob léčby. Budeme moci přehodnotit celou škálu nemocí včetně vysokého tlaku, protože řada z nich může mít řešení v ovlivňování podstaty choroby, nejen v úpravě symptomů.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit