OSN vytáhla proti umělé inteligenci. Chce zákaz autonomních zbraní ve válkách

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Celý článek
0

Známý český e-shop s elektronikou Kasa.cz končí

Provozovatel e-shopu Kasa.cz oznámil, že ukončuje provoz. Kasa.cz byl jedním z prvních velkých internetových obchodů v Česku. Zákazníky zrušeného e-shopu převezme prodejce elektroniky Datart, který stejně jako Kasa.cz patří společnosti HP TRONIC Zlín.

Provozovatel e-shopu Kasa.cz oznámil, že ukončuje provoz. Kasa.cz byl jedním z prvních velkých internetových obchodů v Česku. Zákazníky zrušeného e-shopu převezme prodejce elektroniky Datart, který stejně jako Kasa.cz patří společnosti HP TRONIC Zlín.

Celý článek
0

50 milionů malým firmám. Skupina eRockets chce pomoci začínajícím e-shopům

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Moře by mohlo udržet Benátky nad vodou

Protipovodňová hráz za 5,5 miliardy eur nestačí. Benátčané uvažují o zvednutí celého města

Moře by mohlo udržet Benátky nad vodou
ilustrační foto | Shutterstock.com

Úleva ve Městě kanálů je téměř hmatatelná. Po staletí se při vysokém přílivu, jemuž místní říkají acqua alta, valila celými Benátkami voda, zaplavovala domy a bránila lodím proplouvat pod mnoha tamními mosty.

Dnes už se to přinejmenším velké části města netýká. Od loňského roku chrání město a celou Benátskou lagunu soustava hydraulických protipovodňových zábran, takzvaný Experimentální elektromechanický modul, známější pod italskou zkratkou MOSE (Mojžíš). Ve městě, kde se dříve daly koupit rybářské holínky stejně snadno jako pohlednice nebo zmrzlina, si nyní může většina lidí hledět svého bez ohledu na příliv či odliv. Ceny nemovitostí stouply, zvlášť u bytů a obchodů v přízemí.

Půl století s Mojžíšem

Prozatím. Mojžíš sice funguje, ale zaznívají otázky, jak dlouho nová hráz vydrží. Protipovodňový systém byl navržen, aby vydržel sto let. Ale Hermes Reid, generální ředitel Consorzio Venezia Nuova (CVN), benátského konsorcia, které protipovodňovou soustavu postavilo, se obává, že kvůli kombinaci klimatické změny a postupného klesání samotného města může být efektivní životnost Mojžíše jen poloviční.

Mojžíše tvoří 78 sklopných ocelových zábran rozmístěných v délce 1,6 kilometru na mořském dně ve třech ústích Benátské laguny. Při vysokém přílivu napumpují stroje, které spotřebovávají tolik elektřiny jako „menší město“, jak to vyjádřil jeden technik, stlačený vzduch do všech zábran. Vzduch vytlačí mořskou vodu a zábrany se zvednou do téměř svislé polohy. Výsledná bariéra zadrží vodu valící se z Jaderského moře, dokud příliv neopadne.

Přes veškerou technickou důmyslnost má tento systém nevýhody. První jsou náklady. Redi odhaduje, že každé zvednutí hráze vyjde zhruba na 150 tisíc eur (jiné odhady jsou podstatně vyšší). K tomu se přidávají náklady na údržbu. Ze soustrojí je třeba také pravidelně odstraňovat písek. Každá zábrana by se měla po pěti letech odmontovat a kompletně vyčistit. Loni byl Mojžíš použit 36krát a náklady na provoz přesáhly sedmdesát milionů eur.

Protipovodňová bariéra také narušuje lodní dopravu. Protestovali proti ní jak rybáři, tak majitelé velkých kontejnerových lodí, které se plaví do Marghery, rušného přístavu v Benátské laguně. Antonio Revedin ze Správy severojaderských námořních přístavů uvedl, že zpoždění jedné nákladní lodě stojí osmdesát tisíc eur denně. Problém by měl alespoň částečně vyřešit systém zdymadel, který má začít fungovat v průběhu letošního roku.

Ve hře jsou i ekologické problémy. Benátky vypouštějí většinu splašků přímo do kanálů. Luigi Tosi, geolog z italské Národní výzkumné rady (CNR), říká, že pokud je laguna až příliš často odříznuta od moře, stane se „nejprve vanou a potom stokou“. Ostatně i proto se Mojžíš používá jen při přílivech přesahujících 110 centimetrů. To znamená, že voda stále zaplavuje některé níže položené části města včetně náměstí Svatého Marka.

Stoupající hladina moře všechny tyto nevýhody ještě zesílí, protože hráz bude třeba zvedat čím dál častěji. Podle jedné studie z roku 2021 stoupne hladina moře v Benátské laguně do roku 2100 o 32 až 110 centimetrů v závislosti na tom, jak rázně dokáže svět snížit emise oxidu uhličitého.

Šlo to dolů, půjde to nahoru

Benátky proto potřebují plán, jak prodloužit životnost systému. Doktor Tosi patří k těm, kdo se domnívají, že by mořská voda mohla být nejen příčinou, ale i řešením problému. Navrhují napumpovat mořskou vodu do podzemí a tím zvednout celé podloží Benátek. Může to znít šíleně, ale v zásadě je to jen v opačném gardu totéž, k čemu tam už došlo. Od čtyřicátých do sedmdesátých let minulého století odčerpávaly průmyslové podniky vodu z podzemí a to způsobilo, že se celé Benátky propadly o patnáct centimetrů níž. Pietro Teatini, hydrolog z Padovské univerzity, poukazuje na to, že existuje precedent z ropného a plynového průmyslu – ukázalo se, že uskladnění plynu v podzemních úložištích může zvednout půdu nad nimi.

Geologická skladba v oblasti vypadá slibně. Písečné podloží by mohlo být relativně rozpínavé. A tyto písečné vrstvy obaluje silná vrstva nepromokavého jílu, který zabrání prosakování mořské vody vzhůru a kontaminaci podzemní pitné vody.

Giuseppe Gambolati, další hydrolog z Padovské univerzity, se domnívá, že by se během deseti let daly takovým způsobem zvednout celé Benátky o 25 centimetrů. Gambolati navrhuje udělat tři zkušební vrty. Pokud by se při nich neukázaly žádné zásadní problémy, bylo by ke zvednutí města zapotřebí celkem tuctu 600 až 800 metrů hlubokých vrtů. Gambolati také uvádí, že zvednutí podloží pod městem by přišlo na pouhá dvě procenta z 5,5 miliardy eur, na něž přišel Mojžíš. A náklady na soustavné dočerpávání vody do podloží, aby Benátky zůstaly výš nad vodou, by podle něj neměly překročit pět procent provozních nákladů Mojžíše.

Prozatím je čerpání mořské vody do podloží jen nápadem. Ale pokud město něco nepodnikne, stoupající hladina moře jej donutí k drastičtějším změnám. Dario Camuffo, jenž v CNR zkoumá jak životní prostředí, tak benátské kulturní dědictví, říká, že jednou z možností je jednoduše vyklidit přízemní prostory v celém městě. Zvýšené chodníky by lidem umožnily vstupovat do domů přes první patro. Další možností podle něj je cenné stavby rozebrat a složit někde jinde. Redi se obává, že bude Benátskou lagunu možná nakonec nutné zcela oddělit od Jaderského moře pevnou hrází. Pro město, které je tak hrdé na svou mořeplaveckou minulost, by to však byla spíš potupa než projev přizpůsobivosti. 

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com