Moravskoslezský a Jihomoravský kraj: politikou rozdělená Morava

Dva největší moravské kraje skýtají bezpočet malých volebních soubojů, jejichž celostátní důsledky mohou být naprosto fatální.

Moravskoslezský a Jihomoravský kraj: politikou rozdělená Morava
ANO svou hegemonní pozici v Moravskoslezském kraji potvrdilo i při loňských krajských volbách, po kterých na rozdíl od mnoha jiných krajů udrželo pozici hejtmana pro populárního Iva Vondráka. | Profimedia.cz

Volební výsledky na Moravě a ve Slezsku byly vždycky jiné než v Čechách. Někdy méně, jindy více. Jinak tomu nebude ani v říjnových sněmovních volbách. To však neznamená, že by východní část republiky byla monolitem. Proto i zde můžeme mluvit o fenoménu „první“ a „druhé“ Moravy. Přičemž „první“ charakterizuje vyšší podpora polistopadové transformace a často i pocit osobního profitu z procesu globalizace. „Druhá“ Morava je v mnoha směrech jejím levým opakem.

Mnohé z rozdílů dobře ilustrují dva největší moravské kraje, které se liší třeba ve volební účasti. Zatímco v pořadí lidnatosti stojí výše Moravskoslezský, více poslanců ve Sněmovně má díky ní Jihomoravský kraj. To může mít velký celostátní dopad, protože i tady platí pravidlo, že čím nižší volební účast, tím více protestních hlasů a hlasů proti tradičním politickým stranám. Nízká volební účast významně nahrává ANO a ještě více SPD a KSČM, zatímco vyšší volební účast můžeme spojovat s podporou ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Babišova a Okamurova „druhá“ Morava

Hegemonem celé Moravy, najmě však její střední a severní části, je nyní Babišovo ANO. V roce 2017 získalo v Moravskoslezském kraji 35,4 procenta hlasů, což představovalo jeho třetí nejlepší výsledek, který mu vynesl plných deset z celkově rozdělovaných 22 mandátů.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit