Vybrané články
z týdeníku The Economist

Monarchie dává smysl i v 21. století. Alžběta II. ukázala, jak se má vládnout

Britská monarchie je anachronismus, přesto za vlády Alžběty II. vzkvétala. Stabilizační a ozdravnou silou může být i za Karla III.

Monarchie dává smysl i v 21. století. Alžběta II. ukázala, jak se má vládnout
Karel III. | Profimedia.cz

V pondělí 19. září bude královna Alžběta II. uložena k věčnému odpočinku a Londýn se nakrátko stane středem světa. Vzdálená ozvěna postavení, které mívalo britské impérium před více než sto lety, přiměje desítky představitelů zemí z celého světa, včetně amerického prezidenta Bidena, aby se shromáždily ve Westminsterském opatství a přihlížely pohřebnímu obřadu, který bude navíc sledovat ze svých domovů odhadem miliarda nebo možná ještě víc dalších lidí. Je to důsledek Alžbětiny dlouhověkosti. Jejích sedmdesát let na trůnu začalo na úsvitu věku, jenž dnes už neexistuje, a bylo plných státnických návštěv a recepcí. Je to však také měřítko její úspěšnosti. A jelikož se král Karel III. ujímá vlády v okamžiku, kdy v Británii zuří spory, Západ se potýká s populismem a Čína a Rusko testují demokratické systémy, stojí za to se na tento úspěch podrobněji podívat.

Na první pohled je zřejmé, že britská monarchie kráčí proti duchu doby. Poddanství je mrtvé, ale monarchie stojí na pantomimě archaických zdvořilostí a lokajů v livrejích. Ve věku meritokracie staví monarchie na neospravedlnitelném rodovém privilegiu. Populismus znamená, že elity jsou out – ta nejviditelnější však zůstává. Identitární politika znamená, že osobní vyjádření jsou in – královna nicméně svoje pocity až do konce schovávala pod sbírkou nemoderních klobouků. Z logiky věci se měla podpora koruny za vlády Alžběty zhroutit, jak si The Economist občas představoval. Monarchie místo toho vzkvétala.

Přijeli jste z daleka

Jeden z důvodů spočíval v tom, že sloužila jako platforma pro silné stránky Alžbětiny osobnosti. Mezi nimi hrála prim vize služby lidu, při níž zcela popřela sebe samu. Alžběta přišla na to, jak může monarchie napomoci vetkat jednotu a pocit jednotného národního cíle do všech částí čím dál rozdělenějšího národa. Stejně vytrvale jako ve svých palácích pořádala každotýdenní setkání s premiéry, se snažila dávat najevo, že záleží i na obyčejných Britech, tím, že jezdila po celé zemi, stříhala stuhy, naslouchala, mávala a ptala se: „Přijeli jste z daleka?“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit