Molón labe!

Důvody k optimismu a (dílčí) radosti, které přinesl první týden ruské invaze na Ukrajinu

Molón labe!
ilustrační foto | Profimedia.cz

Perský velkokrál Xerxés I. si před 2502 lety také možná myslel, že Řekové pochopí, jak málo jich u Thermopyl je, a pragmaticky se mu vzdají. Odevzdej zbraně, nechal vzkázat. „Molón labe,“ odpověděl mu král Leonidas. Pojď a vezmi si je. Xerxés šel a vzal si je, ačkoli se u toho zapotil víc, než si byl představoval. Vyneslo mu to kýženou možnost spálit Athény na prach; Spartě zbyla sláva, která je věčná (bez ohledu na výsledek nedělního vršovického tažení).

Zhruba tak to vypadalo během minulého týdne, patrně nejdramatičtějšího, jaký Evropa absolvovala od roku 1989 (možná 1968, nebo 1945?). Po sedmi dnech válčení dobyli ruští okupanti třísettisícové město Cherson na jihu Ukrajiny. Zdevastovali Mariupol a Charkov na východě země, vraždili v Kyjevě. Vygenerovali při tom téměř milion uprchlíků – a to je řeč jen o těch, jimž se podařilo přejít hranice s některou ze zemí Evropské unie. Nic z toho není dobrá zpráva.

Vojenský postup okupantů vypadal až do minulého pátku neodvratně, ačkoli byl pomalejší, než kdokoli čekal, včetně nich samotných. Část viny na tom zdržení měl proslulý ruský šlendrián, jako když se bohorovně vykašlali na zásobovací linie.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit