Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Platíte zbytečně moc peněz za teplo a elektřinu? Víc než dříve? Proč? Vyplatí se investovat do modernizace uhelných zdrojů, nebo je transformovat na plyn a biomasu, či je úplně zavřít?
Velmi aktuální téma u nás v České republice, ale také ve světě. Některé státy, například Německo, se rozhodly jít cestou postupného uzavírání i těch nejmodernějších uhelných a jaderných zdrojů. V budoucnu by pak mohl nastat v síti výkonnostní deficit. A jak to vidí odborníci z oboru teplárenství? V 10. epizodě Energetického podcastu si na toto téma povídali Petr Karafiát, ředitel pro ekologii a inženýring v Teplárně Kladno, a Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení.
V 90. letech prošly uhelné elektrárny první velkou vlnou úspěšné modernizace za víc než stovky miliard korun. Provozovatelé instalovali odsíření, denitrifikaci či účinnější odlučovače tuhých znečišťujících látek a kompletně nahrazovali staré technologie a řídicí systémy novými. Vlny modernizací jsou většinou spjaty s novelami zákona o ovzduší. Petr Karafiát říká, že v srpnu roku 2021 přijde další vlna zpřísnění, kdy musí emisní limity opět poklesnout, což může u mnoha zdrojů znamenat, že se dostaneme na hranici technologických možností.
Pomoci s transformací energetiky má tzv. Modernizační fond, který podpoří investice do modernizace energetických soustav. Výsledkem těchto investic by měl být rychlejší přechod států jako Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko na nízkouhlíkové hospodářství. „Peníze z fondu nejprve využijí malé zdroje tak, že přejdou na biomasu, a ty velké zdroje, jako například Teplárna Kladno, na plyn a částečně na biomasu, protože biomasy je málo,“ říká Tomáš Drápela. Podle Tomáše Drápely jsou velkým problémem emisní povolenky, které velké výrobce energie z fosilních paliv zatěžují.
„V principu se stále bavíme o tom, že jak uhlí, tak plyn jsou zatíženy emisními povolenkami na rozdíl od malých zdrojů (pod 20 megawattů), které emisní povolenky platit nemusí. To znamená, že v budoucnu můžou mít tyto velké centrální zdroje problém se vůbec udržet na trhu. Podle mého názoru nejde mnoha koncovým zákazníkům ani tak o ekologii, ale o to, kolik jim každý měsíc odejde z účtu peněz za energie,“ myslí si Drápela.
Petr Karafiát doplňuje k biomase, že je otázka, jestli ještě v horizontu pěti let vůbec nějaká biomasa bude. Odvolává se na kůrovcovou kalamitu, která v Česku zničila již mnoho lesních porostů. „Co jsem ještě nikdy nezažil, je situace, kdy nám do naší teplárny v Kladně vozí celé stromy, aby se spálily. Ty stromy jsou zničené, suché a jinde ve zpracovatelském průmyslu o ně není zájem a v lese zůstat nesmí,“ říká Petr Karafiát. Standardně se k výrobě biomasy používají zbytky z tzv. mýtní těžby. Drápela souhlasí s Karafiátem a doplňuje, že stromy se budou muset nejprve znova vysadit a pak budeme čekat další desítky let, než vyrostou, a do té doby biomasa ze dřeva nebude. Drápela považuje za těchto okolností za nereálné postavit energetickou koncepci Česka na biomase. Podle Drápely si to může dovolit například Anglie, která dováží dřevo z USA, ale také tam mají jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropě.
Oba pánové se shodují na tom, že transformace energetiky má být evoluční, postupná a rozhodně s využitím modernizace stávajících klasických zdrojů, které stále zajišťují stabilitu a bezpečnost sítě. Na přechodnou dobu by se tato zařízení měla udržet v chodu, dokud nebude jiná adekvátní a stabilní náhrada, která celou soustavu udrží pohromadě. Více se dozvíte v 10. epizodě Energetického podcastu o modernizaci klasických zdrojů.
