Moc ve slepé uličce. Umlčení Trumpa ukázalo sílu sociálních sítí

Praktikovat svobodu slova znamená nahrávat rádoby diktátorovi. Opak znamená vydat se napospas technopsychopatům ze Silicon Valley. Co teď?

Moc ve slepé uličce. Umlčení Trumpa ukázalo sílu sociálních sítí
Hordy Trumpových barbarů uvnitř Kapitolu byly moc i na republikánské kongresmany. Při historickém druhém impeachmentu hlasovalo pro odvolání prezidenta z funkce deset republikánů. | Shutterstock.com

Donedávna platilo, že se Američané nemohou jeden s druhým dohodnout na významu vlády Donalda Trumpa. Stejně tak platilo, že se – ve shodě se zbytkem světa –  nemohou shodnout na tom, jestli Facebook, Twitter a spol. jsou prima nositeli lidského pokroku, nebo nástrojem ďáblovým, případně obojí. Pak přišel 6. leden a z obou komplikovaných sporů se stal spor jediný. Smůla je, že na naší úrovni poznání sebe sama dosud neznáme žádné dobré řešení. 

Šestým lednem každopádně skončilo neoficiální příměří mezi prezidentem Spojených států a dvěma silnými korporacemi, provozovateli sociálních sítí Facebook a Twitter. Jejich šéfové Mark Zuckerberg a Jack Dorsey ten den viděli, že dav vyprovokovaný prostřednictvím jejich sítí vtrhl do washingtonského Kapitolu, aby „ukázal slabým republikánům, jak vypadá čest“ (řečeno slovy prezidenta Trumpa), případně oběsil viceprezidenta Pence, ačkoli možná jde o totéž. 

Na neurčito!

Zuckerberg a Dorsey začali několik hodin poté jednat. Jejich pohnutky přesně neznáme, ačkoli u posledně jmenovaného existuje podezření na existenci svědomí. Tak či onak, v krátkém sledu obě sítě napřed smazaly některé Trumpovy příspěvky, poté ještě týž den jeho účty pozastavily, takže je prezident nemohl používat. Následně se obě sítě rozhodly s Trumpem skoncovat úplně a jeho účty zrušily (či „znepřístupnily na neurčito“).

Mnoho Trumpových odpůrců v Americe i mimo ni kroku obou korporací tleskalo. Trump nejen překročil všechny meze slušného chování (to byla pravda, ještě než se v roce 2015 rozhodl pro prezidentskou kandidaturu), ale jeho další přítomnost na sítích hrozila dalším vyostřením konfliktů podobných tomu na Capitol Hillu. „Dospěli jsme k rozhodnutí, že tyto příspěvky celkově spíše přispívají k riziku pokračujícího násilí, než že by je umenšovaly,“ odůvodnil to Zuckerberg. 

Trumpa citelněji zasáhl Twitter, jejž používal jako nejčastější prostředek komunikace se zbytkem světa. Již před nástupem do Bílého domu sledovalo jeho účet pět milionů lidí; ve chvíli, kdy jej Dorsey nechal zrušit, to bylo téměř 89 milionů lidí. 

Parler: vzestup a pád

Podle očitých svědectví středeční rozhodnutí Twitteru zablokovat jej na 12 hodin prezidenta rozlítilo doběla. Následně však měl zjevně jiné starosti, protože na druhý den zveřejnil video, na němž odsoudil vpád svých příznivců do Kapitolu, a dokonce slíbil „pokojné předání moci“. V pátek už byl znovu ve své kůži: zatweetoval, že nepůjde na Bidenovu inauguraci (to naposledy provedl po své rezignaci Richard Nixon Geraldu Fordovi v roce 1974 a před ním o 11 let dříve – z ještě pochopitelnějších důvodů – Jack Kennedy Lyndonu Johnsonovi). Až v tu chvíli jej zastihl konečný Dorseyho zákaz. Prý to hrozilo další násilím, znělo oficiální vysvětlení; a nejspíš hrozilo.

Mezitím houfy Trumpových příznivců začaly opouštět obě zmíněné sítě a začaly se přihlašovat na o mnoho řádů menší síť Parler, která sama o sobě mluví jako o obhájci svobody slova. Má do značné míry pravdu: Ačkoli se na ní sdružují lidé všelijakých názorů (což ke svobodě projevu patří), na rozdíl od Facebooku a Twitteru nepoužívá žádný algoritmus, jenž by uživatelům podsouval zprávy v pořadí, jaké sám uzná za vhodné. Trumpovi fandové, naštvaní na Facebook a Twitter, masivně verbovali a neslo to ovoce: Ještě před Vánocemi měl Parler 1,6 milionu uživatelů, od té doby mu jich přibylo 600 tisíc.

Jenže tou dobou už se vlak rozjel. (Cynické vysvětlení je, že tou dobou už bylo jasné, že Senát bude minimálně dva roky pod kontrolou demokratů.) Google, Apple a Amazon Parler de facto zrušily, když ho odřízly od svých platforem; na jeho místo se začaly cpát další svobodomyslné sítě. Parler mezitím zažaloval Amazon kvůli antimonopolním praktikám; podle expertů na antimonopolní právo však nemá šanci uspět.

V tu chvíli vystoupil do popředí druhý aspekt konfliktu: obrovská moc velkých sociálních sítí a technologických firem obecně. „Zakázali Trumpa. Kdo bude další na řadě?“ ptá se server amerického časopisu The Atlantic, jenž je od prvopočátku Trumpovy politické dráhy jeho nesmiřitelným odpůrcem. 

Digitální oligarchie

Takových hlasů najednou začalo přibývat. „Kancléřka vidí kompletní zrušení řádně zvoleného prezidenta jako problematické,“ řekl mluvčí Angely Merkelové na berlínské tiskovce. „Právo, jako je svoboda slova, není nedotknutelné, ale je to třeba dělat podle zákona daného legislativou, nikoli korporátním rozhodnutím.“ Velmi podobně se ozvali Francouzi. „Takové rozhodnutí musí být v rukou občanů, nikoli v rukou CEO soukromé firmy,“ prohlásil ministr pro záležitosti Evropské unie Clément Beaune, zatímco ministr financí Bruno Le Maire mluvil o „digitální oligarchii“. Do černého se trefil i ruský disident Alexej Navalnyj: „Zákaz Trumpa na Twitteru je rozhodnutím lidí, které neznáme, podle pravidel, která také neznáme.“

Jednou z pák, o nichž je často řeč, je paragraf 230 zákona o slušnosti v komunikaci (Communications Decency Act) z roku 1996. V něm si internetové firmy vymohly, že neponesou právní odpovědnost za obsah na nich zveřejňovaný. Je možné, že demokraty ovládaný Kongres to nějak změní. Jediné, čeho tím však může dosáhnout, je přesunutí citlivých rozhodnutí na soudy. Při objemu toho, co vše se na sociálních sítích píše, to nevypadá jako praktická cesta.

Při tom všem však spor o svobodu slova na sociálních sítích je jen jednou stránkou širšího trablu, jímž je moc technologických gigantů obecně. Antimonopolní pohled a ochrana soukromí jsou další témata, jichž se spor o Trumpa víceméně nedotýká. Události z 6. ledna tak sice – předpokládejme – znamenaly definitivní konec nešťastné éry prezidenta Trumpa, ale zároveň otevřely brány pro spory ještě podstatnější, na jejichž výsledku bude záviset podoba naší bezprostřední budoucnosti. O jejich řešení dosud nemáme ani páru.

Jak šla detrumpizace
Středa 6. ledna
• 13.10
Trump ve Washingtonu vyzývá příznivce k pochodu po Pennsylvania Avenue směrem ke Kapitolu.
• 13.35
Šéf senátních republikánů Mitch McConnell vyzval kolegy, ať přijmou zvolení Joea Bidena prezidentem bez dalších průtahů.
• 14.15
Demonstranti prorážejí policejní kordon a vnikají do prostor Kapitolu, Kongres jednání přerušuje.
• 14.24
Trump tweetuje: „Mike Pence neměl dost odvahy udělat to, co udělat měl…“
• 16.17
Trump zveřejňuje na Facebooku video: „Teď běžte domů, ale milujeme vás.“ Opakuje, že mu oponenti „ukradli volby“.
• 17.40
Posílená policie začala vytlačovat demonstranty z Kapitolu. 
• 19.00
Facebook odstraňuje Trumpovo video. Mark Zuckerberg: „Dospěli jsme k rozhodnutí, že tyto příspěvky celkově spíše přispívají k riziku pokračujícího násilí, než že by je umenšovaly.“
• 19.02
Twitter blokuje na 12 následujících hodin Trumpův účet „kvůli opakovaným závažným porušením“ uživatelských podmínek.
• 20.36
Facebook blokuje Trumpovu stránku na následujících 24 hodin. Později zákaz rozšiřuje na neurčito.
Čtvrtek 7. ledna
• Trump na Twitteru slibuje, že zařídí pokojné předání moci Joeu Bidenovi. 
Pátek 8. ledna
• cca 13.00
Google oznamuje, že odstraňuje aplikaci sociální sítě Parler ze svého obchodu s aplikacemi pro mobilní telefony.
• 14.00–18.00
Trump tweetuje, že nepřijde na inauguraci, a posílá další dva relativně neškodné vzkazy.
• 18.20
Twitter oznamuje, že Trumpův účet ruší na neurčito kvůli „podněcování násilí“.
Sobota 9. ledna
• Amazon oznamuje, že jeho cloudová divize AWS přestane provozovateli sítě Parler poskytovat webhostingové služby.
Neděle 10. ledna
• Apple oznamuje, že odstraňuje aplikaci sítě Parler ze svého obchodu s aplikacemi pro mobilní telefony.
Pondělí 11. ledna
• Firma Stripe oznamuje, že přestane zpracovávat platby Trumpově kampani posílané přes příslušnou webovou stránku. 
• Síť Shopify přerušuje styk s online obchody „spojenými s Trumpem“.
Úterý 12. ledna
• Provozovatelé sociálních sítí / vzkazových služeb MeWe, 2nd1st, Gab, Telegram a Rumble verbálně podporují Parler a zároveň spouštějí kampaň na přetáhnutí uživatelů de facto blokovaného Parleru.
13. ledna
• Agentura Bloomberg oznamuje, že Deutsche Bank odmítla dál dělat s Trumpem byznys; to mimo jiné znamená, že odmítá refinancovat jeho soukromý dluh ve výši 340 milionů dolarů. 
• Bloomberg oznamuje, že newyorská Signature Bank uzavřela dva Trumpovy účty s celkem 5,3 milionu USD.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní