Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Německo produkuje nejvíce mléka v Evropě. Místním zemědělcům se ale nelíbí nízké výkupní ceny. Chtějí dotlačit mlékárny i diskonty, aby jim platily více.
Němečtí zemědělci už několik týdnů protestují proti nízkým výkupním cenám mléka. Kromě mlékáren stupňují nátlak na německé diskontní řetězce, aby zvýšily výkupní ceny mléčných výrobků. Hromadná stávka, při níž by přestali dodávat mléko zpracovatelům a obchodníkům, aby si vydupali lepší podmínky, není ale proveditelná.
„Když stávkuje pilot, letadlo nevzlétne,“ postěžoval si Dirk Andresen, jeden z nespokojených farmářů. Problém je v tom, že nikdy nebudou stávkovat všichni zemědělci. Navíc by to k ničemu nevedlo, protože si mlékárny na společném evropském trhu koupí mléko z jiné země.
Zloba farmářů ale stále více roste. Nyní navíc nastává doba, kdy mají na protesty více času. Je po sklizni, podzimní období setí skončilo, napsal deník Süddeutsche Zeitung.
Zemědělci se začínají starat o to, aby byl pro ně příští rok finančně udržitelný. Andresen, který vede sdružení zemědělců Půda spojuje, obrazně tvrdí, že si nahý muž nemůže sáhnout do kapsy. Tak bídně se cítí farmáři, kteří se zaměřili na produkci mléka. Na Mikuláše vyjelo v Severním Porýní „na spanilou jízdu“ přes tisíc traktorů ozdobených vánočními světelnými řetězy, aby farmáři veřejnost upozornili na neuspokojivou situaci.
Zemědělci už jednali i s ministryní Julií Klöcknerovou z CDU i se šéfy řetězců. Výsledky jsou žalostné. Jen ředitel skupiny Schwarz-Gruppe, která vlastní supermarkety Lidl a Kaufland, slíbil, že by mohl na podporu mléčných farmářů přispět 50 miliony eur. Peníze mají zlepšit podmínky pro chov skotu.
I když farmáři uvažují o jakémsi ultimátu pro odběratele v duchu „pokud nedostaneme více peněz, tak…“, je naděje na změnu minimální. Výjezdy na traktorech demonstrují svou zoufalost už od 11. listopadu. Chovatelé dojnic tvrdí, že jim výkupní cena mléka pokrývá jen dvě třetiny nákladů.
„Opravdu nejsem pesimista, ale farmáři to nemohou vydržet pořád,“ tvrdí Elisabeth Waizeneggerová, jež zastupuje menší farmáře. Vlastní 50 dojnic v alpské oblasti Allgäu a produkuje biomléko.
Mlékárny i jatka – nízké ceny se týkají i vepřového masa – mají pro farmáře pochopení a vyjadřují jim sympatie, zdůrazňují ale, že cenu zvýšit nemohou. Trh podle nich ovládají právě diskonty, které drží ceny dole, zdůraznila mlékárna Bayernland z Norimberku. Téměř osmdesátiletý Klaus Gehring, šéf Schwarz-Gruppe, svými slovy zase naštval ostatní řetězce. Farmářům tvrdil, že šel s cenou mléka nahoru, ale konkurence Aldi ji naopak snížila.
Dalším faktorem je, že i přes pokles počtu farem se produkce mléka v Německu zvyšuje, i když cena mléka klesá. Předseda německého svazu producentů mléka Hans Foldenauer tak částečně přiznává, že nelze očerňovat jen diskontní supermarkety.
Je třeba chovat se tržně a produkci mléka v Německu snížit. To se ale nedaří, protože farmáři podle něj netáhnou za jeden provaz a nejsou ve svých postojích jednotní. „Pokud jeden z farmářů řekne, že sníží produkci o dvě procenta, druhý si řekne: Fajn, nemusím dělat nic,“ vysvětlil Foldenauer.
V rámci EU každý pátý litr mléka pochází od německých farmářů. Ti mají na mléčném trhu 20procentní podíl, na druhém místě je Francie se 16 procenty, Británie (jež už členem EU formálně není) drží deset procent, Nizozemsko devět. Většina mléka, téměř 40 procent, se spotřebuje na výrobu sýrů, 30 procent na máslo. Vypije se jen 11 procent vyprodukovaného mléka.
Nicméně ani snižování produkce nepovede ke zvýšení cen, obává se řada farmářů. Mléko by se totiž dovezlo z jiných zemí EU. Musela by se zavést celoevropská organizace, jež by jeho produkci regulovala, přemítá Foldenauer. Udělovala by mléčné licence pro jednotlivé země. Než dojde k nějakému kompromisu mezi členskými zeměmi, bude pro řadu zemědělců pozdě. Paradoxní ale je, že právě kvóty na mléko EU zrušila už v roce 2015. Některé státy pak přistoupily ke zvýšení produkce a tím i ke snížení cen.
Kdyby se nyní mlékárny nebo obchodníci dohodli na tom, že uměle zvýší cenu mléka, porušili by antimonopolní legislativu. „Neexistuje jednoduché řešení,“ přiznala chovatelka Waizeneggerová.
Výkupní cena mléka se v EU v průměru pohybuje na úrovni 35 eur za 100 kilogramů, jak uvádí Evropská komise. To odpovídá asi devíti korunám za litr. Za poslední tři roky cena klesla o osm procent. K říjnu 2020 meziročně klesla nejvíce v Itálii, o 10,6 procenta, na druhém místě byla Česká republika s poklesem o 7,9 procenta. Paradoxně v Německu, kde se zemědělci nejvíce bouří, cena mléka mezi letošním a loňským říjnem rostla o 0,5 procenta.
