Mlčeti zlato

Proč by se opozice měla držet staré moudrosti, že o vládních koalicích se má mluvit až po volbách

Tak nám Petr Fiala opět v televizi zopakoval, že ODS se po sněmovních volbách nespojí s ANO, a to ani v případě, že by Andrej Babiš neusiloval o místo v kabinetu. Notoval si přitom s Vítem Rakušanem, který za Starosty vyslovil obdobný závazek.

Lze to pochopit, pokud je program těchto stran z devadesáti procent založen na odstranění Babiše z politiky. Je to dáno zřejmě kalkulací vycházející z toho, že o Babiše stojí jen nějakých třicet procent populace a ostatní ho nechtějí. Ignoruje skutečnost, že tento odhad nemusí odpovídat realitě, a především to, že tyhle dvě party, tedy volební koalice kolem ODS a spojenectví Pirátů se Starosty, které je pro ně jedinou možnou deklarovanou volbou, prostě nemají dostatečné preference, aby získaly byť těsnou většinu mandátů.

Může se stát, že se to změní k lepšímu, ale poslední vývoj jde zatím jasně opačným směrem. V takové situaci dvojnásobně platí „mlčeti zlato“, jakkoli se média dožadují jasných vyjádření.

Stačí vzpomenout na volby v roce 1998, kdy jsme četli na všech rozích „S Klausem, nebo doleva“. Po nich mohla vzniknout pravostředová koalice, protože ODS spolu s lidovci a odštěpenou Unií svobody měla 102 mandátů, ale pro válku mezi Klausem a Rumlem nemohla. A tak poté, co Ruml odmítl jednat i s Milošem Zemanem o spolupráci, byla do pár hodin na stole opoziční smlouva, která zemi dvakrát nepomohla. Myslí si někdo, že si tohle potřebujeme zopakovat v obměněném aranžmá, ale opět v režii Miloše Zemana?

Mimochodem, Brusel naše volby ignoruje a tlak na Babiše kvůli dotacím a jeho konfliktu zájmů sílí. Sám premiér asi ví, že v tomto směru přestál více, než se zdálo únosné, a je čas vrátit se k byznysu. To, že mu půjde hlavně o záruky, že se ten byznys nestane terčem politické msty, je jasné.

Ale především tahle země potřebuje právě teď, kdy bude procházet asi nejtěžší zkouškou ve své moderní historii, silnou a pragmatickou vládu. A tak by bylo rozumné vrátit se ke staré moudrosti, že o vládních koalicích se má mluvit až po volbách. Že se jí neřídí ani politolog v čele strany, je docela zvláštní.