Tři ze čtyř novinářek zažily v reakci na svou práci ponižování, vyhrožování, obtěžování
Čtvrtině žen v médiích někdo na internetu přímo hrozil fyzickým násilím, pětině sexualizovaným násilím. Každá pátá byla napadena ve fyzickém světě, útok přímo souvisel s online výhrůžkami. Důvodem byla nejčastěji skutečnost, že se jedná právě o ženy. Ukazuje to nová studie Mezinárodního centra pro novináře (ICFJ) a organizace UNESCO, ve které odpovídalo 1100 novinářek z patnácti zemí světa.
„Online násilí na novinářkách je jednou z nejzávažnějších současných hrozeb pro svobodu tisku,“ stojí v úvodu dlouhodobého výzkumu. Hrozby se mohou stát fatálními, jako v případě vraždy mexické novinářky Maríi Eleny Ferral Hernándezové, většině ostatních minimálně otravují pracovní i osobní život. Poté, co zažijí online útoky, musí navštěvovat psychology, hovoří o online sebecenzuře, obavách z fyzického napadení, někdy profesi úplně opouštějí.
Online trollové a nenávistní lidé dokážou umlčovat, ponižovat, ničit kariéry. Slova o hrozbě pro svobodu tisku proto nejsou přehnaná. Platí to i pro Česko. Mezi respondentkami sice nebyly Češky, i letmý pohled na zdejší sociální sítě však ukazuje, jak je mizogynie rozšířená.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot