Tradiční stavební suroviny mizí, je potřeba hledat nové zdroje

Může to být jako kdysi s uhlím, cestu z krize najdeme, věří prezident Francouzsko-české obchodní komory.

Tradiční stavební suroviny mizí, je potřeba hledat nové zdroje
Roland Bourgeois žije v Praze s rodinou od roku 1998. Je prezidentem Francouzsko-české obchodní komory. | Archiv

Roland Bourgeois přijel ještě do bývalého Československa v roce 1991, kdy západní Evropa začala objevovat možnosti na Východě. Do Prahy se přestěhoval i s celou svou rodinou v roce 1998. Dnes je prezidentem Francouzsko-české obchodní komory a také více než 20 let pracuje pro společnost PAM, člena nadnárodní skupiny Saint-Gobain, která vyrábí litinové potrubí a další komponenty pro distribuci vody. Francouzské firmy podle něj sledují nárůst cen surovin v Česku a začínají hledat cesty, jak je dovézt. 

Stavebnictví se v Česku meziročně propadlo o 10 procent, méně než jiné obory. Čím je to podle vás dáno?

Stavebnictví se na rozdíl od některých jiných odvětví nezastavilo a většina projektů a staveb pokračuje. Jsem přesvědčen, že tomu tak bude i nadále, alespoň tomu napovídají vyjádření představitelů vlády a jednotlivých krajů. 

V Česku docházejí suroviny, neotevírají se nové pískovny a kamenolomy. Co to bude znamenat?

Celosvětová ekonomika již roky řeší otázku nedostatku některých surovin. Musíme hledat jiné zdroje, materiály a řešení. Je mi jasné, že u některých stavebních materiálů půjde písek jako nezbytná složka těžko nahradit, ale myslím si, že se dokážeme v dlouhodobém výhledu jako lidstvo přizpůsobit. Například takové uhlí – ještě před 50 lety bychom si průmysl bez této suroviny nedokázali představit, a dnes se podívejte třeba na Německo, kde plánují již brzy uzavřít i ty poslední fungující tepelné elektrárny.

Jaké máte signály od členů komory?

Řešení bohužel není v jejich rukou, již dnes se potýkají s nárůstem cen a budou muset hledat nové cesty, jak suroviny dovézt, což se projeví dalším růstem cen i nákladů na jejich dovoz.

Jaká je ve stavebnictví situace jinde v Evropě?

Aktuálně je celoevropský průměr minus čtyři procenta a v Česku je to minut deset procent, ve Francii minus pět procent, ale stavebnictví je velmi lokálním odvětvím, ne vždy je možné srovnávat jednotlivé země. Vývoj stavební výroby se výrazně liší. Ve Francie stavebnictví v roce 2019 stagnovalo, v Česku jsme ale zaznamenali růst zhruba o tři procenta a sousední Slovensko pokles o více než tři procenta a zase například Maďarsko rostlo přes 22 procent. 

Jak vnímáte vliv pomoci českého státu?

V květnu jsme na téma podpory státu udělali mezi členy komory detailní průzkum. Celkem 47 procent našich členů nevyužilo žádné z podpůrných opatření české vlády. Ptali jsme se také na to, co členové očekávají od české vlády. Je to jasnější komunikace a strategie, rychlejší rozhodování, obnova ekonomiky, větší podpora malých a středních podniků, zjednodušení administrativy spojené s opatřeními a daňové úlevy.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní