Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Podle prognózy správce přenosové soustavy ČEPS bude Česko potřebovat ještě tři paroplynové elektrárny o podobném výkonu, jaký má zařízení v Počeradech.
Z čeho budeme po odstavení uhelných elektráren vyrábět elektrickou energii? Podle prognózy společnosti ČEPS je z velké části nahradí elektrárny na zemní plyn.
K zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny bude zapotřebí postavit velké paroplynové bloky o výkonu 2400 megawattů (pro srovnání, největší česká paroplynová elektrárna, kterou ČEZ postavil v severočeských Počeradech, má výkon 840 megawattů). Vyrůst mají postupně do roku 2038, tedy do doby, než podle doporučení vládní Uhelné komise ukončí provoz poslední uhelné bloky.
Jak dále uvádí ČEPS v dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040, přechod od uhlí k plynu bude rychlejší v případě menších tepláren a závodních elektráren. Tady pravděpodobně uhelné kotle nevydrží ani do roku 2030, nahradí je plynové zdroje o celkovém elektrickém výkonu zhruba 1000 megawattů. Pomalejší bude odklon od uhlí v případě velkých elektráren a některých tepláren (jmenovitě uvedeno Kladno, Mělník, Komořany či Opatovice).
Podle koncepčního scénáře, v němž ČEPS počítá s koncem uhelné energetiky k roku 2038, bude podíl zdrojů na výrobě elektřiny vypadat následovně: Jaderné elektrárny zajistí 48 procent elektřiny, plynové elektrárny (včetně tepláren a závodních zdrojů) dodají téměř 30 procent. Zhruba 22 procent zajistí obnovitelné zdroje s významným podílem sluneční a větrné energie.
Česko už v té době nebude vývozcem elektřiny, ale dovozcem. Záporné saldo obchodu s elektřinou však bude poměrně malé: 2,6 miliardy kilowatthodin, což odpovídá třem procentům celkové odhadované spotřeby v roce 2038.
Alternativu ke koncepčnímu scénáři nabízí takzvaný progresivní scénář, který počítá s odstavením uhelných bloků do roku 2033 a intenzivnější výstavbou větrných a fotovoltaických elektráren. ČEPS nicméně varuje, že v tomto případě by bylo nutné postavit spolehlivé záložní zdroje (pravděpodobně na zemní plyn) v rozsahu až 3600 megawattů. Takové řešení by bylo nákladnější a nepříznivě by se projevilo v cenách elektřiny pro koncové spotřebitele.
