Miliony na genderové audity. Malá domů i podmínka pro žádost o další peníze
Dotace určené na „snižování rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce“ svému účelu příliš neposloužily, upozornil nedávno Nejvyšší kontrolní úřad. Prostor pro takzvané genderové audity je v Česku i tak velký. Mimo jiné proto, že „plán genderové rovnosti“ je nutnou podmínkou pro čerpání peněz z některých evropských fondů či od Grantové agentury ČR.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se snižování rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce – podpořené desítkami milionů korun z evropských fondů – v uplynulých letech moc nepovedlo.
„Dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo jen čtrnáct procent organizací,“ shrnul NKÚ v nedávné kontrolní zprávě.
I když v Česku dlouhodobě panuje nerovnost v odměňování mužů a žen za stejnou práci, zhruba u čtvrtiny organizací, které čerpaly dotace na genderový audit, se toto téma neřešilo, ani nemohlo. „Firmy sice požádaly o možnost čerpat peníze na genderový audit, ale pak samy nedaly souhlas s tím, aby auditoři u nich mohli porovnat konkrétní platy. Takže tato část auditu provedena nebyla, nicméně dotace byla proplacena v plné výši,“ poznamenává prezident NKÚ Miloslav Kala.
Hluboká analýza – z Facebooku
Z Operačního programu Zaměstnanost bylo na genderové audity v letech 2014 až 2021 vyplaceno celkem 120 milionů korun. Ne že by v Česku nebylo co auditovat. I mezinárodní organizace, jako je OECD, kritizuje kupříkladu nízkou zaměstnanost žen v Česku (míra zaměstnanosti žen dosahuje zhruba 62 procent, u mužů je to 78 procent) i to, že v tuzemsku je v rámci zemí EU jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů za stejnou práci.
Cílem genderových auditů je navíc i nulová tolerance sexuálního obtěžování, šikany a diskriminace na pracovišti, omezení nerovného přístupu k pracovním pozicím, spravedlivé odměňování, slaďování práce a osobního života či flexibilní formy práce.
Jak ale prokazuje již citovaná zpráva NKÚ, problém je ve způsobu, jakým se peníze z dotací skutečně využijí a jaká je ochota a schopnost změny aplikovat.
Doložte plán genderové rovnosti
Peníze na projekty rozdělovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, to se vůči některým závěrům NKÚ ohradilo. Většina podpořených projektů podle něj reálně ovlivnila „změny v otázce rovného postavení mužů a žen na trhu práce“.
Ze stejného operačního programu šlo v letech 2014 až 2022 vedle 120 milionů na genderové audity i osm miliard na zřizování dětských skupin, což podle MPSV „představuje více než devadesát procent všech prostředků poskytnutých na téma rovnosti žen a mužů v rámci tohoto programu“.
„Dětské skupiny vytvářejí chybějící kapacity pro nejmenší děti v ČR, umožňují ženám návrat na trh práce, a tím pádem pomáhají bojovat proti hlavní příčině nerovného postavení žen,“ konstatuje ministerstvo.
Prostor pro genderové audity v Česku stále zůstává velký a i nadále je na ně možné žádat o dotace. Zájmu nahrává i fakt, že existence „plánů genderové rovnosti“ je od roku 2022 nutnou podmínkou například pro účast v programu Horizont Evropa (jde o klíčový program EU pro financování výzkumu a inovací s rozpočtem 95,5 miliardy eur) a od letošního roku i pro účast v programech Grantové agentury České republiky. „Instituce, které u nás žádají o podporu, musejí vykázat plán genderové rovnosti. Nekontrolujeme konkrétní obsah, ale je to podmínka,“ potvrzuje mluvčí Grantové agentury Vojtěch Janů.
Text vznikl ve spolupráci se serverem HlídacíPes.org
