Miliardář solitér. Komárek jde proti proudu

Karel Komárek po tvrdých střetech ovládl naftové doly a Sazku, neuspěl ve Vítkovicích a nadělal si spoustu nepřátel.

Miliardář solitér. Komárek jde proti proudu
Karel Komárek patří k nejbohatším českým byznysmenům, časopis Forbes ocenil jeho majetek na 71 miliard korun. | KKCG

Myslel si, že Česká republika je už dnes běžná západní země a že se v ní dá podnikat bez týmu dobře placených lobbistů a bez vazeb na politické špičky. Jenže se zmýlil, Česko stále do jisté míry patří na Divoký východ. Tak popisují lidé z okruhu majitele investiční skupiny KKCG Karla Komárka zákulisí současného dění, kdy mnozí poslanci volají po opravdu brutálním zdanění loterijní společnosti Sazka.

Podle aktuálního žebříčku nejbohatších českých byznysmenů, který sestavil časopis Forbes, patří nyní 51letému Karlu Komárkovi s 71 miliardami korun čistého jmění páté místo. Historicky zbohatl díky Moravským naftovým dolům, ale v posledních letech se jeho pozornost zaměřila na jiný obor. Po ovládnutí české Sazky začal expandovat v oboru loterií v zahraničí. Jeho snem je vybudovat největší loterijní skupinu na světě. 

Když se podíváme na téměř 30 let starou historii Komárkova podnikání, narazíme na spoustu konfliktů a byznysových partnerství, jež skončila u soudu či arbitráže. Hádky o majetek dokonce zuřily i v rámci rodiny. Komárek je zkrátka miliardář solitér, který nemá mnoho přátel. Naopak okruh lidí, kterým by vyšší zdanění Sazky vykouzlilo škodolibý úsměv na tváři, je poměrně široký.

Trable s partnery

Ložiska ropy a plynu na jižní Moravě nejsou nijak zvlášť bohatá, přesto právě díky nim se stal Karel Komárek dolarovým miliardářem. Klíčový moment nastal v únoru 1996, kdy navázal spolupráci se Slovenským plynárenským priemyslem (SPP). Společný podnik SPP Bohemia postavil plynový zásobník u Dolních Bojanovic a během několika let skoupil majoritní podíl v Moravských naftových dolech (MND) i menšinové podíly ve třech regionálních plynárenských společnostech.

MND s centrálou v Hodoníně těží ropu a zemní plyn, ale z byznysového hlediska to byl hotový zlatý důl. Díky modernizaci a novým vrtům se moravským naftařům podařilo výrazně navýšit těžbu. Také vysoká cena ropy na světovém trhu přispěla k prosperitě těžebního podniku. Například v roce 2005 se jednalo o čistý zisk přes dvě miliardy korun – při tržbách 3,4 miliardy. 

Tak velký balík peněz by chtěl každý pro sebe, zvláště při složité akcionářské struktuře MND: přes 51 procent zde drželi Komárkovi spolu s SPP, dalších 48 měl společný podnik Komárkových s německým podnikem E.ON Ruhrgas. Ostrý konflikt začal v prosinci roku 2005, kdy se E.ON společně s SPP pokusil vyšachovat zástupce rodiny Komárkových z vedení naftových dolů. Spor se vedl také o dělení zisku; Němci požadovali co nejvyšší dividendu, Komárek raději investoval do rozvoje podniku.

Komárkovi zažalovali E.ON u arbitrážního soudu ve Vídni, avšak právní bitvu prohráli. Nakonec se partneři museli dohodnout, což se podařilo v polovině roku 2010. Karel Komárek získal Moravské naftové doly, SPP si ponechalo plynový zásobník u Dolních Dunajovic a podíly v distributorech plynu. Skupina E.ON získala finanční vyrovnání a z MND se stáhla. 

Dallas v české verzi

Bohatá a rozvětvená rodina, která podniká v těžbě ropy a jejíž příslušníci se neustále hádají, hlavně o majetek. Pamětníci si teď nejspíš vybaví „nekonečný“ americký seriál Dallas, ale v podobném duchu se podle některých médií odehrál také konflikt v rámci rodiny Komárkových. Karel Komárek si před 13 lety vysloužil v jistém deníku přízvisko „král soudů, žalob a arbitráží“. Jak to tehdy vlastně bylo?

Podle vyjádření osob blízkých Karlu Komárkovi byla mediální prezentace sporu poněkud zavádějící. Rodinný investiční holding vlastnil Karel Komárek, menší podíl zde v některých letech držel také jeho otec. Další příbuzní figurovali „jen“ v roli manažerů. Karlova sestra Jitka se starala o účetnictví, strýc František byl do jara 2010 generálním ředitelem MND. Časem získali pocit, že si zaslouží také podíl na vlastnictví firem.

Karel Komárek jim ustoupil, aby měl pokoj od hádek a mohl se soustředit na expanzi svého podnikání. Dohoda o vypořádání byla uzavřena v létě roku 2010. Jitka Komárková spolu s otcem Karlem získala strojírenské podniky Bonatrans a ŽDB, František Komárek převzal vlastnictví výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS. Jeho podnikání dopadlo dost neslavně. Po ztrátové investici v Rusku se Kovosvit dostal v roce 2016 na pokraj bankrotu a František Komárek musel podnik přenechat zbrojařské rodině Strnadových. 

Jitka Komárková, která je podle zdrojů z trhu pod silným vlivem svého ambiciózního manžela Aleše Cechla, v roce 2012 připravila otce o jeho podíl v Bonatransu. Karel Komárek starší, který se na rozdíl od svého syna rád soudí, dal kauzu k soudu. Konečný verdikt stále ještě nepadl. Bohumínský výrobce železničních dvojkolí Bonatrans je dlouhodobě ziskový a díky němu je Jitka Cechlová Komárková s majetkem v hodnotě kolem devíti miliard korun řazena na pozici nejbohatší české podnikatelky. 

Odražený nájezd na Vítkovice

Ukončení sporů v rámci rodiny i s dalšími akcionáři Moravských naftových dolů se Karlu Komárkovi vyplatilo. Mohl se věnovat další expanzi a investovat miliardové zisky z těžařského byznysu do dalších firem a oborů. Doslova po hlavě se vrhl do lítého boje o ovládnutí loterijní společnosti Sazka, kterou tehdejší management v čele s Alešem Hušákem přivedl k bankrotu. Komárek ze zápasu vyšel jako vítěz; této části příběhu se věnujeme v samostatném textu.

Ještě dříve – v roce 2005 – se Komárek zapojil do dramatického souboje o ostravský strojírenský holding Vítkovice. Příběh je to natolik složitý, že není snadné jej popsat v několika odstavcích. Komárek chtěl spolu s dalším byznysmenem Davidem Beranem založit velký strojírenský holding s mezinárodními ambicemi. Beran měl do něj vložit svůj 45procentní podíl ve Vítkovicích.

Jenže v tu chvíli se ozval největší akcionář a šéf Vítkovic Jan Světlík a transakci zmařil. Světlík prohlásil, že má na Beranův podíl předkupní právo. Roztočil se nekonečný kolotoč soudních pří a arbitráží, v nichž se střídala jména vítězů a poražených. Byl to zápas ve volném stylu, při němž padaly i podpásové rány.

Hlavním poraženým byl nakonec samotný firemní holding Vítkovice. Otázkou je, jakým dílem k němu přispěly spory mezi byznysmeny a jakým Světlíkovo velikášství, jež se projevilo třeba při nezvládnuté výstavbě elektrárny Adularya v Turecku. Některé dceřiné firmy Vítkovic zkrachovaly, jiné přešly pod kontrolu byznysmenů Jaroslava Strnada či letos zesnulého Martina Ulčáka. Lidé z KKCG už v posledních letech dění ve Vítkovicích prakticky neřeší.

Mecenáš a zachránce

Karel Komárek se mediální pozornosti vyhýbá, rozhovory k byznysovým aktivitám dává jen zřídka. Na veřejnosti se objevuje hlavně v souvislosti s dobročinnými aktivitami, které jsou poměrně bohaté. Již 12 let pořádá hudební festival Dvořákova Praha. Nadace Proměny podporuje kultivaci zanedbaných míst ve městech a jejich transformaci na parky či zahrady. Manželé Karel a Štěpánka Komárkovi se též zařadili mezi největší sponzory Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu.

Na domácí scéně se – vedle zápasu o výši zdanění Sazky – v posledních měsících nejvíce zviditelnil nákupem klavírů značky Petrof, které po návštěvě českých senátorů na Tchaj-wanu odmítl převzít čínský odběratel. Lidé z prostředí Komárkovy skupiny KKCG uvedli, že šlo o spontánní rozhodnutí v reakci na nefér jednání Číňanů. Komárkova nadace následně odkoupené klavíry a pianina věnovala školám.

Podle zdroje týdeníku Hrot se však mohlo jednat také o signál, který Karel Komárek vyslal svým kolegům z klubu nejbohatších českých byznysmenů. V podstatě jim vzkázal: „Jsem jiný než vy, kteří se bojíte a kvůli byznysovým zájmům podlézáte Číňanům.“ Bylo to sympatické gesto z pohledu veřejnosti, avšak pověst Komárka v miliardářských kruzích to zrovna nevylepšilo.

Zásadní momenty v kariéře Karla Komárka
1992 – Karel Komárek mladší si od otce půjčil 300 tisíc korun a začal podnikat v oboru průmyslových armatur.
1996 – Otec a syn Komárkovi zakládají společný podnik s SPP, začínají skupovat akcie Moravských naftových dolů (MND) a plynárenských firem.
1999 – Komárkovi ovládli výrobce obráběcích strojů Kovosvit.
2000 – Karel Komárek získal firmu Atlantik FT, jednoho z největších obchodníků s akciemi v ČR.
2002 – Společný podnik SPP Bohemia získal majoritní podíl v MND.
2003 – Komárek v roli hlavního věřitele ovládl Železárny a drátovny Bohumín (ŽDB).
2004 – Převzetí Cestovní kanceláře Fischer, kterou bývalý vlastník málem přivedl k bankrotu.
2005 – Neúspěšný pokus o ovládnutí stojírenského holdingu Vítkovice.
2007 – Komárek zakládá mateřský holding KKCG SE se sídlem na Kypru.
2010 – Velké dělení majetku v rámci rodiny Komárkových, konec společného podniku s SPP.
2011 – Úspěšný pokus o převzetí zkrachovalé loterijní společnosti Sazka.
2012 – KKCG se po odkupu podílu PPF stalo jediným akcionářem Sazky.
2013 – Vstup do nových oborů, kterými jsou development a investice do startupů; KKCG staví spolu s Gazpromem podzemní zásobník plynu.
2016 – Byznysmeni Karel Komárek a Jiří Šmejc spojili své síly v oboru loterií a sázkových her, expanze v Řecku, Itálii a Rakousku.
2017 – KKCG koupilo majoritu ve společnosti AutoCont, následují další akvizice IT firem.
2019 – Konec společného podnikání Komárka a Šmejce, KKCG vlastní 100 procent v Sazka Group.
2020 – Prodej CK Fischer německému DER Touristik; KKCG se uchází o provozování loterií v Británii a USA.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní