Miliardář patriot

Olomouc patří mezi několik měst na mapě českého byznysu, která v posledních letech rozbíjejí jeho dlouhotrvající pragocentrický obraz. Kdo měl peníze a chtěl opravdu uspět, musel chodit po Pařížské a obědvat se správnými lidmi ve správných restauracích. Ale ty doby jsou už pryč a hráčů s výrazným přesahem lokálního významu přibývá. Týdeník Hrot nabízí v tomto čísle rozhovor s jedním z nich, Moravanem Richardem Morávkem. Mediálně prakticky nepolíbený vlastník impozantního olomouckého centra Šantovka má rozjeté projekty v hodnotě pětadvaceti miliard korun a těší ho dělat hezké věci. Třeba špičkovou olomouckou gastronomii s michelinským šéfkuchařem Romanem Paulusem nebo skvělé víno ve vlastním vinařství v Bordeaux. Patří ke generaci, která zakládala vlastní byznys na divokém přelomu století, potkal se s dnes démonizovanými zlojedy a říká, že příběhy napsané v knihách a životem se často dost odlišují.

Podivné olympijské hry konané s ročním zpožděním s ještě podivněji ufňukanými celebritami, jako je tenistka Naomi Ósakaová či gymnastka Simone Bilesová, pořád lákají diváky, i když tentokrát jen u televizorů, a vzbuzují národní nadšení z každé medaile. Cosi se ale mění. Už při dřívějších hrách často nemalá část obyvatelstva měst, kde se gigantická sportovní show konala, projevovala pramálo pochopení pro monstrózní zátěž svého bydliště. Japonci v covidové době své nenadšení dávají dost silně najevo. A to včetně těch, kteří se jako sponzoři na akci pořádným balíkem dolarů podílejí, viz nevlídný šéf Toyoty Akio Toyoda. Nicméně peníze cinkají stejně příjemně jako medaile a Mezinárodní olympijský výbor určitě nezchudne. Jak však ve své analýze ukazuje Daniel Deyl, letošní hry mohou být signálem do budoucna, že se leccos v tomto cirkuse bude měnit.

Pokud si vzpomenete, jak před pár lety bojovali čeští komunisté s volným prodejem zemědělské půdy cizincům, můžete se pobavit nad textem o tom, jak se Američané rozčilují nad skupováním americké zemědělské půdy čínským státem kontrolovanými podniky. Stejně zábavné jsou postřehy zahraničních bedekrů o životě v Česku typu: v hospodě pijí lidé stejné pivo stejně dlouho a klidně si do restaurace vodí psy. A světe, div se, chovají doma včely.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit