Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Pandemie zrodila novou generaci mladých sběratelů, kteří v loňském roce nakopli tuzemský trh s uměním. „Vodíkoví“ investoři kolem Reného Rohana jim pomáhají proměnit vášeň v zajištění proti inflaci.
V horkém květnovém slunci míří Kristýna Müller a Jana Thompson do hlídaného areálu v obci Měšice zhruba dvacet minut jízdy na sever od Prahy. Mladé manažerky, shodou okolností obě právě na mateřské dovolené, sem přijely nasbírat zkušenosti a případně i rozšířit svou rychle se rozrůstající sbírku současných autorů.
Něco takového byste asi zrovna v sousedství nádraží a monstrózního zemědělského sila na okraji nevelké vsi nečekali. Právě tam ale v uplynulých letech vybudoval René Rohan a jeho společníci ojedinělý ekosystém provázaných firem a institucí, které jsou tím pravým místem pro rozšiřující se novou generaci tuzemských sběratelů.
Barbora Půlpánová z programu EduArt Experience je definuje jako mileniály, kterým nevadí umění nakupovat online a kteří se zajímají hlavně o mladší soudobé autory, stejně jako o moderní digitální formy včetně NFT. Jako v případě Müller a Thompson jde nezřídka o úspěšné byznysmenky a byznysmeny, jejichž vášeň odstartovala koupě prvního „líbivého“ díla. Postupem času však o umění stále častěji přemýšlejí jako o investici.
„Své první dílo jsem koupila před pár lety, tehdy jsem to brala vyloženě pocitově, jako první umění, které ke mně promluvilo a mělo určitou kvalitu. Dnes to vnímám i jako investici. Nákupy děl už nejsou výhradně impulzivní, ale často si o umělci vyhledávám informace a přemýšlím, jak se dílo zhodnotí,“ vysvětluje Kristýna Müller, v civilním životě manažerka marketingové společnosti.
Podobně to vidí i její kolegyně, pro kterou je důležitá i altruistická otázka podpory kultury. „S partnerem jsme při rozhodování mnohem pomalejší než Týna, daleko více jdeme po autorovi, řešíme, zda je pro nás důležité mít s ním vztah, a snažíme se ho podpořit. Máme nastavený roční budget, říká se, že dobrá jsou tři čtyři procenta z ročního příjmu,“ vysvětluje nákupčí Jana Thompson a se smíchem dodává, že letošní rozpočet nedávnou koupí děl Matěje Macháčka už přestřelili.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
