Nemovitosti byly předražené v každé době, říká šéf Citibank

Objem likvidity, která hledá uplatnění, je stále větší, riziko inflace roste a státní dluhy také, varuje Michal Nebeský, generální ředitel české Citibank

Nemovitosti byly předražené v každé době, říká šéf Citibank
Šéf Citibank Michal Nebeský | Tomáš Novák týdeník HROT

Bankovní sektor vykázal za loňský rok poloviční zisk oproti roku 2019. Jak to bude letos, když se říká, že bankroty teprve přijdou, a jak je na tom Citi?

Hospodářské výsledky bankovního sektoru v roce 2020 byly výrazně ovlivněny opravnými položkami, které banky vytvářely v reakci na nově vzniklou pandemickou situaci. Do dnešního dne ovšem vykrystalizovalo jen minimum konkrétních situací díky tomu, že je ekonomika podporována státními dotacemi.

Pokud jde o stabilitu bankovního sektoru v Česku, ziskovost a kapitálová vybavenost jsou hodně nadstandardní v evropském porovnání. Takže banky jsou připraveny na to, co přijde. Ať už to bude větší, či slabší vlna podnikových problémů.

A myslím, že i ČNB při regulaci sehrává velmi pozitivní roli. I díky tomu, že nevytáhla z rukávu to, co většina jiných centrálních bank, tedy kvantitativní uvolňování. A rétorika naznačující růst sazeb ve druhé polovině letošního roku je také poměrně silná zbraň, která stabilizuje situaci.

Citi je globální banka. Jak vnímáte pokrizové, ve světě dost nerovnoměrné, oživování ekonomiky?

V případě oživení české ekonomiky jsme mírně optimističtější než třeba ČNB. Předpokládáme letošní růst vyšší než tři procenta. A v dalších dvou letech očekávám pozitivní dopad třičtvrtěbilionového programu z fondu obnovy EU. To může sehrát také pozitivní roli, takže v tom jsem optimistou. Oživení by se mělo rozeběhnout v polovině roku a na jeho konci akcelerovat. Samozřejmě předpokládáme, že covid bude významně menší problém než dnes. Hraje nám do karet i to, že jsme exportní ekonomika závislá na Německu a svezeme se s ním i se zbytkem Evropy na oživení v Asii. Uvidíme také, jak bude fungovat zmíněný transformační balík EU. 

Pokud jde o USA, je to o tom, že je to pořád stará dobrá Amerika. Když jde do krize, tak přichází prudký propad, který s sebou nese chirurgické řešení. A po řezu se dokáže velmi rychle vrátit zpátky. Takže já věřím v USA a jejich schopnost vypořádat se s krizí rychleji než Evropa.

Právě v USA se nyní s obnovením růstu hovoří často o reflaci v důsledku hodně uvolněné měnové politiky. Co to znamená pro bankovní sektor, když v ekonomice začnou růst výnosové křivky a zvedají se ceny?

To kdybychom věděli, tak jsme zvítězili v další dekádě. Ty obavy existují a jsou namístě, protože rotačky ECB i Fedu jedou naplno. Ale když půjdeme na dřeň, kde vznikají peníze, tak ty vznikají tím, že my, komerční banky, dáme někomu úvěr a věříme, že ten úvěr je opřený o to, že projekt, který financujeme, má ekonomický fundament a zaplatí nejen úrok, ale i jistinu. A ve většině případů to tak je. Jestliže se posuneme na úroveň státu a centrální banky, tak ten možný morální hazard je tam případně o mnoho dimenzí vyšší.

Jsem přesvědčen o tom, že dnes, po krizi 2008 až 2011, jsou banky velice dobře kapitálově vybavené a podléhají přísné regulaci, nicméně případný morální hazard se posunul o úroveň výše. A tištění peněz, které ne vždy jsou kryty elementárním ekonomickým fundamentem, v sobě skrývá mnohá nebezpečí. Riziko inflace tak nepochybně existuje a už se také projevuje. Viz třeba ceny nemovitostí. Objem likvidity, která hledá uplatnění, je stále větší, riziko roste a státní dluhy také. 

U nás lidé utíkají před inflací zejména do nemovitostí a mají pocit, že ty jsou jistota. Není ta jistota falešná?

Nemyslím, že je až tak falešná. Vycházím z poučky, že nemovitosti byly příliš drahé v každé době. A když se na to člověk podívá zpětně, lituje, že neinvestoval. Je ale fakt, že do cen nemovitostí se přelévá inflace způsobená nadbytkem likvidity.

Celý rozhovor, ve kterém Michal Nebeský také vzpomíná, jak v americké bance v Praze před 30 lety otevíral první akreditiv a jak mnozí současní velcí klienti banky s ní začínali v devadesátkách svůj byznys a Citi začínala s nimi, najdete v aktuálním čísle týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní