Mexický San Cristóbal: V zemi Habsburků, indiánů a zapatistů
V městě San Cristóbal na odlehlém jihu Mexika se míchají socialistické revoluční ideály se staletými zvyky indiánských kmenů
V podloubí domu na hlavním náměstí mexického města San Cristóbal de las Casas prodává pásky, brašny a další kožedělné výrobky postarší muž s vystouplým břichem. Na rozdíl od stovek indiánských trhovkyň a jejich dětí, kterými je obklopen, nemá na sobě pestrobarevný vyšívaný kroj, ale jen fádní šedé sako a džíny. A přesto vyčnívá z davu více než kterýkoli jiný z excentrických obyvatel tohoto multikulturního města ležícího ve větší výšce než vrchol Sněžky. S výjimkou očí a úst a navzdory polednímu vedru mu totiž obličej zakrývá hrubá pletená kukla.
Ne, nechystá se vyloupit banku. Jde o účastníka ozbrojené revolty z počátku roku 1994, kdy se levicovým indiánským povstalcům odkazujícím se na památku zavražděného revolucionáře Emiliana Zapaty podařilo na několik dní převzít vládu nejen nad městem San Cristóbal, ale i dalšími městy a vesnicemi nejjižnějšího mexického státu Chiapas. Zapatistické vojsko národního osvobození (ELZA) se tehdy k překvapení celého světa vynořilo z džungle a vyhlásilo válku vládě, armádě i policii.
I když se státní moci podařilo během několika dní vyhnat bojovníky zpět do pralesa a převzít nad oblastí kontrolu, minimálně mediální vítězství bylo na straně rebelů. Podle publikace Mexiko iberoamerikanisty Josefa Opatrného se jim tenkrát podařilo vyslat významný signál mexické i mezinárodní veřejnosti a upozornit na problémy, které svět v euforické éře po pádu železné opony považoval za vyřešené.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
